7 C 235/2025-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 50 48,45 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smluv o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Na základě této smlouvy se do dispozice žalované dostala částka ve výši 20 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět ve 18-ti měsíčních splátkách včetně poplatku ve výši 24 690 Kč. Žalovaná si dle tvrzení žalobce své povinnosti řádně neplnil a na částku uhradil pouze 1500 Kč. Tato byla zohledněna při podání žaloby částkou ve výši 598,75 Kč.3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek a v příloze č. , hodnota, – smlouvy o postoupení pohledávek na straně č. , hodnota, .4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru dne , datum, na dobu neurčitou, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 20 000 Kč, a celkem se zavázala navrátit zpět částku ve výši Kč 44 690 Kč s pevnou roční úrokovou sazbou 86 % ve 18-ti měsíčních splátkách Předmětný poplatek představovala částka ve výši 24 690 Kč a ta představovala úrok ve výši 16 220 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4108 Kč, administrativní poplatek ve výši 1500 Kč, pojištění 2862 Kč. Žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jaká konkrétní výhoda volbou služby hotovostního inkasa žalované vznikne. Netvrdil ani, zda předmětná služba byla realizovaná a jak. Je zřejmé, že se jedná o fakultativní službu, ohodnocenou však na částku, která je zcela v nepřiměřené výši. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné a s ohledem na způsob jejich úpravy, není z nich patrná jejich důležitost pro subjekt, kterému jsou určeny, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku za nepřiměřenou, kdy zásadním způsobem narušuje rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Výše úrokové sazby je stanovena přímo smluvně, není tak možné řešit výší úrokové sazby v obvyklé výši v místě a čase a její výši moderovat. Soud k předmětnému ujednání tak nepřihlédl s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb.5. Z výpovědi žalované soud zjistil, že na její straně jsou dvě vyživovací povinnosti. Žije ve společné domácnosti s partnerem. Příjem žalované představuje částka ve výši 35 000 Kč, ale po srážkách na exekuce zbývá 20 000 Kč. Příjem partnera žalované představuje částka ve výši 30 000 Kč až 35 000 Kč strop do 40 000Kč. Dcera žalované je postižená a v souvislosti ve speciálním bydlení vynakládá žalovaná částku ve výši 5 500 Kč měsíčně. Žalovaná vynakládá měsíčně částku ve výši 15 000 Kč za nájem a náklady spojené s bydlením.6. Z předložených listin žalobce nevyplynulo, jakým způsobem se věřitel seznámil s majetkovými poměry žalovaného subjektu tak, aby mohl řádně a zodpovědně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného subjektu. Věřitel nezkoumal poměry žalované řádně, pouze a jen formálně převzal na vědomí údaje sdělené žalovanou. Tyto údaje nejsou dostatečně ověřené. Žalovaná měla dosahovat příjmu 18 923 Kč měsíčně a dalším příjmem byla částka ve výši 30 000 Kč. Odhadované výdaje představovaly částku ve výši 5000 Kč měsíčně, nebyly blíže specifikované. Bydlela v nájmu a měla běžné výdaje spojené s domácností. Tyto nebyly specifikované. Na straně žalované byly 2 vyživovací povinnosti.7. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.8. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.10. Žalovaná plnila na částku požadovanou žalobcem 1500 Kč, část tohoto plnění ve výši 598,75 Kč byla zohledněna při podání žaloby tzn. žalobce se dožadoval na jistině částky ve výši 19 401,25 Kč. Zbývající část plnění poskytnutého ze strany žalované ve výši 901,25 Kč, s ohledem na právní posouzení, soud považuje za plnění na jistinu. Co do části 901,25 Kč byl tak nárok žalobce ze strany žalované již uhrazen a žalovaná se nedostala ani do prodlení s jeho úhradou.11. S ohledem na právní kvalifikaci a výše uvedené soud uložil žalované navrátit zpět žalobci částku ve výši 18 500 Kč a ve zbývající části soud žalobu zamítl.12. Žalovaná se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.13. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku zákona č. 549/19912 Sb.14. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě, poměr úspěchu převažuje na straně žalované. Vzhledem k tomu, že jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.15. Soud umožnil žalované s ohledem na jí prokázané poměry, aby měla možnost soudem uloženou povinnost platit po splátkách, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich. Při rozhodování o této otázce soud vzal v patrnost výši uloženého plnění, výši splátky, poměry žalované, jejíž příjem je pravidelný a poměry žalobce, který podniká v obchodování s pohledávkami a vstupuje tak do podnikatelských rizik. Soud uzavřel, že možnost splátek nikterak hospodářky nepoškodí žalobce a žalované umožní, aby pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich, v přiměřené lhůtě uhradila částku uloženou ji soudem.