7 C 240/2025-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 110 733,84 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, 1 000 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalobcem v pozici věřitele a žalovaným dlužníkem. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 50 000 Kč a tento ji nenavrátil zpět za smluvně ujednaných podmínek. Účastníci řízení měli pak uzavřít dne , datum, dohodu o narovnání na základě, které se měl žalovaný zavázat, že uhradí žalobci částku ve výši 96 880 Kč v 15-ti splátkách. Fakticky se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 50 000 Kč a dle tvrzení žalobce uhradil na úroku částku ve výši 3 x 7 500 Kč tzn. celkem 22 500 Kč.3. Žalobce se k ústnímu jednání nařízenému ve věci omluvil a žalovaný se bez omluvy nedostavil.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi žalobcem coby podnikatelem a žalovaným v pozici spotřebitele byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice ve stejný den i částka ve výši 50 000 Kč.6. V předmětné smlouvě bylo ujednáno, že úroky z úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách po 7 500 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se měl dostat do prodlení se splátkou. Dne , datum, došlo k uzavření dohody o narovnání, kterou mělo dojít k nahrazení nemravného závazku o mnoho nemravnější dohodou. Žalovaný, přestože převzal částku ve výši 50 000 Kč, uhradil 22 500 Kč, měl ještě uhradit dalších 96 880 Kč a smluvní pokutu ve výši 13 583,84 Kč. Předmětnou částku měl hradit po splátkách.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje obsáhlá nepřehledná ujednání, která svým obsahem zásadním způsobem narušují rovnost subjektů v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Zápůjční úroková sazba představovala částku ve výši 15 % měsíčně. Žalovaný však měl za zcela nesrozumitelných důvodů uhradit svému věřiteli částku ve výši 140 000 Kč. Výše každé jednotlivé splátky úroku představovala částku ve výši 7 500 Kč. Soud považuje předmětná ujednání za ujednání, ke kterým soud pro jejich nepřiměřenost nepřihlíží §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/212 Sb. Jedná se o ujednání, která zcela odporují dobrým mravům, jsou pro subjekt spotřebitele nesrozumitelná, nepřehledná a neurčitá a ve smyslu ustanovení §§ 580, 588 zákona č. 89/2012 Sb. absolutně neplatná. S ohledem na charakter smluvního vztahu, pozici účastníků řízení, situaci, kdy žalobce se ani minimálně nepokusil prověřovat úvěruschopnost žalovaného subjektu, soud vyhodnotil předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou. Se stejnou optikou soud nahlížel na Dohodu o narovnání ze dne , datum, , kterou žalobce v pozici silnějšího subjektu zneužil své pozice a ve věci původního zcela nemravného závazku uzavřel ujednání s žalovaným v pozici spotřebitele. Soud nemá za prokázané, že dluh ve výši dohody o narovnání ze dne , datum, v době uzavření ve výši 96 880 Kč existoval. Žalobce dal do dispozice žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný uhradil částku ve výši 22 500 Kč – zbývá tak k úhradě částka ve výši 27500 Kč.8. Je tak povinností žalovaného, aby žalobci navrátil zpět to, co se do jeho dispozice dostalo z neplatné smlouvy ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. tzn. částku ve výši 27 500 Kč.9. S ohledem na právní kvalifikaci a právní posouzení soud přistoupil k zamítnutí částky ve výši 1000 Kč, jako nákladů na vymáhání pohledávky a zbývající části nároku žalobce včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky.10. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností s částkou 27 500 Kč do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu zákonný úrok z prodlení postupem podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb..11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. V daném případě to byl žalovaný, kdo byl poměrně úspěšný a komu by náleželo právo na přiznání práva na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s předmětným řízením nevznikly žádné účelně vynaložené n náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III předmětného rozsudku.