17 C 31/2026-41 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, , domáhala zaplacení částky 114 243,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 876,10 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 114 113,20 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 625,08 Kč od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 114 243,20 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, a úhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které – po posouzení úvěruschopnosti žalovaného – byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 162 800 Kč za účelem úhrady kupní ceny vozidla. Úvěr měl být splácen ve 48měsíčních splátkách po 5 163 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou 22,466963 % p. a. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Do doby zesplatnění žalovaný uhradil celkem 12 326 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil 68 000 Kč. Předmětné vozidlo bylo prodáno dne , datum, a částka, po odečtení nákladů, byla odečtena od celkového dluhu žalovaného. Dlužná částka se skládá z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 149 236 Kč, dlužných splátek ve výši 18 652 Kč, smluvních sankcí ve výši 500 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 8 780 Kč a úrokového vyrovnání ve výši 93 Kč.3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a odkázala na judikaturu, komentářovou literaturu a přiložené listiny.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 162 800 Kč na koupi vozidla Audi A3 (smlouva ze dne , datum, ). Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně úroků ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 163 Kč, přičemž sjednaná úroková sazba činila 22,466963 % ročně (smlouva o úvěru).6. Žalovaný uhradil splátku dne , datum, a , datum, , třetí splátku uhradil ve výši 2 000 Kč, tj. celkem 12 326 Kč, poté již splátky nehradil (saldokonto úvěrové smlouvy a výpis z čerpání), a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, , o čemž žalovaného vyrozuměla (dopis ze dne , datum, ).7. Na základě sjednaného zajišťovacího převodu vlastnického práva (smlouva ze dne , datum, ) byl předmět financování prodán za částku 68 00 Kč společností , právnická osoba, (kupní smlouva ze dne , datum, ) s náklady ve výši 4 719 Kč (popis vozidla a provize) (faktura ze č. , hodnota, ) a , číslo, (dopojištění vozidla) (faktura , číslo, ).8. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , aby svůj závazek do , datum, splnil (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání).9. Žalovaný v červnu 2024 měl čistý příjem 15 660 Kč, v červenci 2024 ve výši 20 728 Kč a v srpnu 2024 ve výši 19 084 Kč, a to od společnosti , právnická osoba, . (výplatní pásky za 6/24 – 8/24). Těmto částkám odpovídají příjmy z výpisů z účtu od , právnická osoba, .10. V matričním listu klienta je uvedeno, že žalovaný má čistý příjem 65 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč měsíčně, pravidelné výdaje 6 000 Kč a výdaje na splátky 2 500 Kč.11. Z úvěrové zprávy, že žalovaný hradil splátky na jiný úvěr (v celkové výši 225 000 Kč) 6 092 Kč měsíčně a na další úvěr (v celkové výši 150 000 Kč) 4 010 Kč měsíčně.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud má za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z nesprávné výše čistého příjmu ve výši 65 000 Kč, když měla k dispozici výplatní pásky za dobu tří měsíců. Z nich vyplývá, že průměrný čistý příjem žalovaného – v době těsně předcházející sjednání úvěrové smlouvy – byl cca 18 500 Kč. Žalovaný byl zatížen dalšími úvěrovými splátkami ve výši 10 102 Kč měsíčně. Po odečtení těchto splátek žalovanému zbývalo cca 8 400 Kč, když jeho náklady na bydlení dosáhly částky 5 000 Kč a výše splátky nově poskytnutého úvěru byla 5 163 Kč.17. Žalobkyně úvěr poskytla, i když nezkoumala, ač je to její zákonnou povinností, skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Pochybení při posuzování úvěruschopnosti je patrné i z průběhu úvěrové historie, neboť žalovaný uhradil v plné výši pouze dvě splátky a třetí jen v části.18. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že uzavřená smlouva je neplatná, a to absolutně (srov. k tomu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud nadto upozorňuje, že s přihlédnutím k rozsudku Soudní dvora EU ze dne 17. května 2022 sp. zn. 600/19 by vyhovující rozsudek – bez zkoumané úvěruschopnosti – nemusel být ani způsobilým exekučním titulem.19. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 162 800 Kč a žalovaný do podání žaloby uhradil částku 80 326 Kč (12 326 Kč + 68 000 Kč).20. Žalovaný je tak povinen vrátit, co mu právní předchůdkyně žalobkyně plnila (§ 2993 obč. zák.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 82 474 Kč (162 800 Kč – 80 326 Kč) k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak bude dále uvedeno.21. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně požádala žalovaného úhradu dluhu do , datum, , proto je žalovaný ode dne následující v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení od , datum, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 %.22. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadovaných částek, tj. zbytek jistiny, požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř..24. Ve vztahu k nákladům řízení soud vyhodnotil, že je na místě postupovat v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015) a Ústavního soudu (nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. srpna 2010) a zohlednit při rozhodování o nákladech řízení rovněž příslušenství pohledávky. K příslušenství jistiny pohledávky je třeba přihlížet zejména v situaci, kdy tvoří významnou část či dokonce většinu uplatněných nároků, tak, aby i rozhodnutí o nákladech odráželo reálný ekonomický výsledek řízení.25. Žalobkyně celkem v žalobě požadovala celkem 139 744 Kč (jistina a kapitalizované úroky z prodlení a kapitalizované úroky), byla jí přiznána částka 82 474 Kč, tj. žalobkyně byla úspěšná z 59 % a neúspěšná ze 41 %.26. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 713 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 114 243,20 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 110,85 Kč za 64 ujetých km v částce 510,85 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 6,0 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvá