5 C 292/2025-29 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 51 581,95 Kč spolu s příslušenstvím, částku ve výši 1 718,15 Kč a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelským úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za službu „Presto“ ve výši 4 290 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží částku 51 581,95 Kč – na jistině 27 879,20 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 526,95 Kč, smluvním úroku 22 551,44 Kč a za poplatek za službu Presto 624,36 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení s tím, že tuto pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů v prodlení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne , datum, , kde uvedl, že nesouhlasí s celkovou výší dlužné částky.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný vyjádřil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání ze dne , datum, .4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky až do celkové výše 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,933 % denně, tj. 340 % ročně. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkovou částku ve výši 313 921,55 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobkyně doplněné k výzvě soudu dne , datum, . Žalovaný postupně načerpal peněžní prostředky v celkové výši 266 562 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně a sdělení banky ze dne , datum, .5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ).6. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 266 562 Kč s úrokovou sazbou pevnou - denní ve výši 0,933 %. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty s úrokem přesahujícím 340 % ročně.12. Sjednaná úroková sazba jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 37 násobný.13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši úroků a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku, který soud shledává jako nemravný. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je neplatné i ujednání smluvní pokutě.14. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 266 562 Kč ze strany žalobkyně na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku v celkové výši 313 921,55 Kč. Žalovaný má povinnost vrátit v souladu s ust. § 2991 NOZ poskytnuté peněžní prostředky ve výši 266 562 Kč jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný však částku odpovídající výši bezdůvodného obohacení již v rámci plnění svého závazku zcela uhradil, žalobkyni tak již nic nedluží. Soudu pak nezbylo, než-li žalobu v plném rozsahu zamítnout, a to včetně požadovaného příslušenství.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.