7 C 12/2026-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 322 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy se do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 8 500 Kč, kterou měl žalovaný navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek v krátké lhůtě splatnosti , datum, a na základě dohody smluvních stran byla splatnost úvěru posunuta do , datum, . Žalovaný si neměl řádně a včas své povinnosti plnit.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovaného a vyzval ho k dobrovolné úhradě.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovaným spotřebitelem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 8 500 Kč, celkově zpět měl navrátit částku ve výši 12 322 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 570,49 Kč, v úrokové sazbě sjednána ve výši 36 % ročně, v daném případě žádal úrok v kapitalizované podobě 251,51 Kč. Mezi účastníky bylo ujednáno, že bude požadován poplatek za čerpání úvěru, RPSN sazba představovala 9062,72 %. Předmětnou částku měla žalovaná navrátit zpět do , datum, . V případě překročení doby splatnosti představovala RPSN sazba 9 062,72 % ročně a jednorázová výše splátky představovala částku 12 322 Kč s výší poplatku 3570,49 Kč. Na základě dodatku ze dne , datum, byla splatnost posunuta do , datum, . Předmětná smlouva byla vymezena podrobnými podmínkami. S ohledem na charakter smluvních subjektů, způsob vymezení práv a povinností, která jsou sice obsáhle vymezena, ale neurčitě a nesrozumitelně. Není zřejmé, co konkrétně představuje poplatek, kterého se žalobce dožaduje, zda si neplní spíš svoji sankční funkci, či funkci dalšího úroku, zejména když je upraven v době po splatností v navýšené podobě. Výše úroku z úvěru je nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Pokud se jedná o poplatky a úrok za poskytnuté finanční prostředky, soud považuje předmětná ujednání, za ujednání, která jsou nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele.6. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze a jen formálně zjistil úvěruschopnost žalovaného subjektu, tato nebyla prověřena prokazatelně vůbec. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty.7. Soud považuje předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, v tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb..8. Z listin, předložených žalobcem, soud zjistil, že do dispozice žalované se fakticky dostala částka ve výši 8 500 Kč. Soud proto s ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, vyhověl žalobě pouze co do částky ve výši 8 500 Kč a ve zbývající části soud návrhu žalobce nevyhověl a návrh zamítl.9. Povinností žalovaného je, aby navrátil zpět žalobci to, co se do jeho dispozice dostalo bez právního důvodu, postupem podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..10. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostala se splněním částky 8 500 Kč do prodlení, soud přiznal i zákonný úrok z prodlení ve prospěch žalobce s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Ve zbývající části soud přistoupil k zamítnutí žaloby s ohledem na výše již uvedené.11. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl poměrně ve věci úspěšný oproti žalované žalobce: 8 500 Kč (69 %): žalovaný: 3 822 Kč (31 %) – rozdíl – 38 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 400 Kč – 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč – 300 Kč podle § 14b odst. 6 vyhlášky 177/1996 Sb. – 2 500 Kč - 100 %. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 950 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky , Jméno advokátky, .12. Okresní soud v Domažlicích v dané věci postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se u zdejšího soudu dožaduje obdobně skutkových případů, kdy obměna spočívá pouze a jen v okolnostech daného konkrétního případu. Soud má za to, že výše náhrady nákladů řízení odpovídá i přiměřenosti, na kterou poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud České republiky.