10 C 20/2020-82 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobci se žalobou, došlou soudu 16.1.2020, domáhali po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 76 682 Kč včetně příslušenství pro každého ze žalobců za nemajetkovou újmu, jež jim měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, pod sp. zn. [spisová značka], v němž se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům v [katastrální uzemí], který byl zahájen žalobou podanou dne 21.10.1992 a skončen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě z [datum], který nabyl právní moci dne 29.1.2019 (spor tedy trval 26 roků a 4 měsíce). Již v průběhu tohoto řízení na základě stanoviska žalované z [datum] a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], byli žalobci odškodněni částkou 328 750 Kč každý, a to za dobu trvání řízení 22 let a 11 měsíců (od 21.10.1992 do 23.9.2015), kdy z určené výše 438 333 Kč bylo toto odškodnění sníženo o 40 % za složitost řízení, 5 % za pluralitu účastníků a zvýšeno o 20 % za postup orgánu veřejné moci během řízení, a to včetně zákonného úroku z prodlení od 26.7.2013 Touto žalobou žalobci požadovali zadostiučinění za dobu následnou, tj. od 24.9.2015 do 29.1.2019, přičemž nárok uplatnili u žalované 17.2.2016 a žalovaná se v šestiměsíční lhůtě nevyjádřila. Z toho důvodu žalobci původně požadovaný úrok od 18.2.2019 vzali zpět a tento úrok požadovali až ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalované, tj. od 18.8.2019. Při výpočtu navrhované výše zadostiučinění žalobci vycházeli ze stanoviska NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 a názoru výše zmíněného Městského soudu v Praze, který věc řešil za období do 23.9.2015, kdy akceptují výši odškodnění 1 766 Kč za jeden měsíc řízení za dalších 40 měsíců od 24.9.2015, přičemž 40% snížení za složitost již nezohledňují, neboť právní posouzení věci již bylo jednoznačně dané, účastníci se na řešení věci dohodli a šlo jen o dokončení technické stránky věci dle znaleckého posudku, přičemž následné doplnění a opravy znaleckého posudku v tomto následném řízení nemůže jíž k tíži žalobců. Snížení ve výši 5 % za pluralitu účastníků žalobci akceptovali i nadále s tím, že je třeba zohlednit i průtahy na straně veřejné moci s připočtením 20 % za odškodnění. Žalobci tedy požadovali 115 % (100 % + 20 % - 5 %) x 40 měsíců, tedy u každého žalobce 76 682 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala zamítnutí s tím, že za nespornou označila délku celého řízení ve věci [spisová značka], za které byli žalobci částečně odškodněni s tím, že za období od 24.9.2015 do 29.1.2019 (3 roky plus 4 měsíce), nárok u žalované uplatnili dne 17.2.2019, žalovaná ve lhůtě 6 měsíců nerozhodla. Náhrada za toto další období však žalobcům nepřísluší, když stačí konstatování porušení práva, neboť v tomto žalovaném období řízení soud činil úkony bez průtahů, pravidelně. Navíc i v tomto období bylo rozhodováno ve dvou stupních, rozhodoval i Ústavní soud ČR o stížnosti znalce. 3. Z nesporných tvrzení účastníků a ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům, [katastrální uzemí], bylo zahájeno žalobou totožných žalobců jako v daném řízení dne [datum], přičemž zdejší soud poprvé rozhodl rozsudkem z [datum], který byl na základě rozhodnutí o odvolání rozsudkem Krajského soudu v Ostravě z [datum] zrušen a vrácen zpět k dalšímu řízení, podruhé rozhodl zdejší soud rozsudkem z [datum] a Krajský soud v Ostravě rozsudkem z 25.4.2014 částečně rozsudek okresního soudu změnil a částečně věc vrátil soudu k dalšímu řízení, který třetím rozsudkem z [datum] rozhodl a na základě odvolání proti tomuto rozsudku rozhodl krajský soud rozsudkem z [datum], kdy částečně rozsudek změnil a částečně potvrdil. [příjmení] tedy trval 26 roků a 4 měsíce. Z nesporných tvrzení účastníků a ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka] bylo dále zjištěno, že žalobci se poprvé obrátili na Ministerstvo spravedlnosti ČR dne 21.2.2013 se žádostí poskytnutí o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve věci [spisová značka] Sb. a žalobcům bylo přiznáno odškodnění ve výši 156 667 Kč, které však žalobci považovali za neúměrně nízké, a proto podali dne 1.8.2013 žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, v níž se domáhali odškodnění ve výši dalších 223 333 Kč pro každého ze žalobců. Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl rozsudkem z 29.1.2015, avšak Městský soud v Praze rozsudkem z 23.9.2015 změnil rozhodnutí soudu I. stupně, tak, že každému z žalobců přisoudil částku 172 083 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud tehdy dospěl k závěru, že posuzované řízení je extrémně dlouhé (k 23.9.2015 trvalo 22 let a 11 měsíců), při stanovení výše základního odškodnění vycházel z částky 20 000 Kč za jeden rok (za první dva roky řízení poloviční plnění) a žalobcům se dostalo 156 667 Kč každému. Základní výměru přitom snížil za složitost věci o 40 %, když složitost shledal v množství znaleckých posudků a množství procesních prostředků ke zvrácení dílčích rozhodnutí ve vztahu k žalovanému [číslo] dále za pluralitu účastníků snížil odměnu o 5 %, neboť posuzované řízení bylo charakterizováno nerozlučným společenstvím všech jeho účastníků (řízení se museli účastnit všichni spoluúčastníci vypořádaných nemovitostí), žalobci byli zastupování týmž advokátem a pojí je blízké příbuzenské vztahy. Ke zvýšení odškodnění však s odkazem na postup orgánů veřejné moci během řízení, zvýšil částku odškodnění o 20 %, přistoupil odvolací soud z toho důvodu, že na délce řízení se podílel nekoncentrovaný postup v souvislosti se zadáváním znaleckých posudků a jejich okamžitým nevyužitím, což vedlo k podávání posudků dalších s tím, že soud se začal zabývat reálnou dělitelností a přístupností pozemků až po 15 letech od zahájení řízení. Přičemž i v zadávání posudků byly zjištěny průtahy. Z výše uvedených důvodů, tedy základní částku odškodnění, soud upravil na 75 % ze základní částky odškodnění za období 22 let a 11 měsíců, tedy 75 % z částky 438 333 Kč na částku 328 750 Kč. Dále bylo ze spisu [spisová značka] zjištěno, že v dalším následném období od 24.9.2015 do 29.1.2019 byl dne 13.10.2015 zaslán spis znaleckému ústavu, který byl ustanoven usnesením z 28.4.2015 k vypracování revizního znaleckého posudku a tento znalecký posudek byl po prodloužení lhůty k vypracování posudku doručen soudu 27.5.2016. Dne 27.1.2016 požádal Ústavní soud ČR o zapůjčení spisu z důvodu ústavní stížnosti stěžovatele znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Dne 10.6.2016 Katastrální úřad ve [obec] sděluje soudu, že dle geometrického plánu, zpracovaného znaleckým ústavem by mohl být proveden zápis, avšak mohlo by dojít k jistým problémům po technické stránce, protože pro [katastrální uzemí], je již v platnosti nový katastrální aparát, vzniklý obnovou katastrálního aparátu, což by sice nebránilo snad zápisu geometrického plánu, ale mohlo by dojít k určitým problémům. Usnesením z [datum] bylo znaleckému ústavu uloženo doplnění a oprava znaleckého posudku vzhledem k námitkám katastrálního úřadu, přičemž soud usnesením z 13.7.2016 rozhodl o znalečném znaleckého ústavu, proti kterému si podala žalobkyně b) odvolání, avšak toto usnesení okresního soudu ve vztahu k znalečnému bylo Krajským soudem v Ostravě potvrzeno. Ústavní soud opětovně dne 25.10.2016 žádal o zapůjčení spisu z důvodu ústavní stížnosti znalce a dne 19.12.2016 byl spis vrácen. Dne 4.8.2017 byl doručen dodatek revizního znaleckého posudku. Poté byli účastníci vyzváni, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, usnesením z 6.10.2017 bylo rozhodnuto o znalečném za doplnění znaleckého posudku, dne 21.3.2018 se konalo ústní jednání a dne 23.3.2018 vyhlášen rozsudek, v němž mimo jiné o nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř. a o nákladech státu bylo rozhodováno dle § 150 o.s.ř., kdy nebyly státu přiznány náklady z důvodu délky řízení, které způsobil, když ve věci byly zadávány další a další znalecké posudky, přičemž tyto posudky nelze klást tíži účastníkům. Na základě odvolání byl spis 20.6.2018 předložen krajskému soudu, který rozhodl dne 29.11.2018 tak, že rozsudek okresního soudu změnil s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a náklady České republiky nebyly státu přiznány. Rozsudek nabyl právní moci dne 29.1.2019. 4. Z nesporných tvrzení účastníků, ze žádosti žalobců o odškodnění s datem 17.2.2019, akceptačního dopisu žalované s datem 18.2.2019 a stanoviska žalované s datem [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka], bylo dále zjištěno, že žalobci uplatnili dne 17.2.2019 u žalované nárok za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a průtahy, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka],