10 C 317/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 122 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka) dne 13.4.2015, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného zhodnocením informací získaných od žalovaného, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 35 322 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 15 322 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně a pojištění ve výši 522 Kč), a to formou 58 týdenních splátek po 609 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 23.5.2016. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, dosud neuhradil žalobkyni částku 15 267,22 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 4 854,78 Kč jako souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 15.1.2021 převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 11.10.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 29.10.2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Listinou označenou jako Fajnpůjčka - Smlouva o půjčce [číslo] s datem 13.4.2015 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost [právnická osoba] s žalovaným na tom, že uvedená společnost poskytne žalovanému finanční prostředky – půjčku ve výši 20 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 14 800 Kč a pojistné ve výši 522 Kč, žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Žalovaný pak písemně v rámci smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti [právnická osoba] převzal. V předmětné smlouvě je dále uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. Listinou označenou jako Karta zákazníka s datem 13.4.2015 s podpisem žalovaného bylo dále prokázáno, že v této žalovaný uvádí své příjmy (mzdu) a běžné měsíční výdaje (nájem, telefon, a výdaje na domácnost). Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 15.1.2021, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 12.2.2021 vzal soud za prokázané, že se společnost [právnická osoba] písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalovanému písemně oznámeno dopisem z 12.2.2021, podaným u pošty 15.2.2021 a s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 13.5.2021 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 28.5.2021, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 13.4.2015, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek včetně pojištění ve výši 15 322 Kč, a to obojí v 58 týdenních splátkách po 609 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance zaplatil částku 15 200 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. 6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením každé smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V daném případě věřitel, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka bez jakýchkoliv údajů a prokázání - doložení těchto údajů. Ke splnění podmínky odborné péče ze strany právní předchůdkyně žalobkyně však nedošlo. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. 8. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla částku 20 000 Kč, na toto plnění žalovaný zaplatil částku 15 200 Kč, dosud tedy dluží žalobkyni na její plnění bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 4 800 Kč, kdy tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně, která mu bez právního titulu plnila. Pro výše uvedené tedy je žaloba žalobkyně v částce 4 800 Kč důvodná, a proto soud v této části žalobě vyhověl, když soud nemůže přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, když pro její neplatnost není žalovaný dalšími závazky ze smlouvy vázán. 10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky v dopise o oznámení o postoupení pohledávky z 12.2.2021, v němž vyzvala žalovaného k vrácení celé žalované částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, kdy však toto oznámení mělo být žalovanému doručeno a tento se měl dostat do prodlení, nebylo přesně prokázáno, proto soud za řádnou výzvu k plnění považuje předžalobní upomínku z 13.5.2021, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do 28.5.2021. Uplynutím této lhůty se žalovaný dostala do prodlení a podle § 1970 občanského zákoníku žalobkyně má tedy právo na úrok z prodlení, jehož výše 8,05 % ročně odpovídá úpravě ve vládním nařízení č. 142/1994 Sb., ve znění č. 351/2013 Sb. Pro výše uvedené byl tedy žalovaný zavázán rovněž k zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané částky od 29.5.2021 do zaplacení a ve zbytku byla žaloba i ohledně zákonného úroku z prodlení zamítnuta. 11. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně