10 C 336/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 350 Kč spolu se zákonnými úroky specifikovanými ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 13. 7. 2006 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem 15 990 Kč, tj. 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 990 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 39 týdenních splátek po 410 Kč, s poslední splátkou dne 12. 4. 2007. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni zaplatil částku 1 640 Kč, dosud dluží z předmětné smlouvy částku 14 350 Kč, která sestává z jistiny ve výši 8 974,36 Kč a poplatku ve výši 5 375,64 Kč, kterou nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. 2. Soud ve věci usnesením ze dne 13. 10. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 1. 11. 2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 13. 7. 2006 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 5 990 Kč, a to obojí v 39 týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy, a každá následující splátka vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, jaká část splátky tvoří jistinu a jaká část poplatek sjednáno nebylo, jednotlivými splátkami měl být nejprve hrazen poplatek a teprve po úhradě poplatku jistina. Žalovaný pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti [právnická osoba] převzal, svůj dluh však řádně nehradil, když bance zaplatil pouze částku 1 640 Kč. Následně se banka písemně dohodla se žalobkyní na tom, že za jí za dohodnutou úplatu postupuje předmětnou pohledávku za žalovaným, a to se vším příslušenstvím a právy spojenými, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno bankou. 4. Podle ust. § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 13. 7. 2006 platně uzavřena písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, na základě níž vznikla uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 5 990 Kč, a to obojí v 39 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. 8. Uvedená právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky žalovanému 13. 7. 2006 poskytla. Žalovaný naopak svůj závazek poskytnuté finanční prostředky a smluvený poplatek právní předchůdkyni žalobkyně hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnil a porušil, když bance zaplatil pouze částku 1 640 Kč, čímž uhradil částečně souhrnný poplatek, neboť platby žalovaného měl být započteny nejprve na poplatek a teprve následně na jistinu, dosud dluží na poplatku částku 4 350 Kč a na jistině částku 10 000 Kč, celkem tedy dluží žalobkyni částku 14 350 Kč, požadavek žalobkyně v žalobě je tedy po právu, proto soud žalobě v této části vyhověl. 9. Žalovaný byl zcela jistě k 13. 4. 2007 (splatnost poslední splátky 12. 4. 2007) v prodlení s celou žalovanou částkou, proto soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dána právní úpravou v době, kdy k prodlení došlo. V období splatnosti splátek výše úroku z prodlení byla upravena vl. nař. č. 163/2005 Sb. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 14 350 Kč ve výši dle vládního nařízení 163/2005 Sb., přičemž tomuto úroku kapitalizovanému za dobu od 20. 4. 2007 do 18. 12. 2020 odpovídá částka 15 694,10 Kč. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě vyhověno v části kapitalizovaného příslušenství, a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení celé shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku) zák. č. 89/2012 Sb.) převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávky bylo též řádně dle ust. § 1882 občanského zákoníku oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a částku 1 452 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu upomínky a žaloby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH).