109 C 39/2020-69 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 62 388,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na nákup vybraného zboží ve výši 7 191 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou 24 měsíčních splátek po 359 Kč (která zahrnovala i pojištění schopnosti splácet ve výši 6,99 % měsíčně ze stanovené měsíční splátky), a zároveň žalovaný čerpal postupně revolvingový úvěr do celkové výše 121 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši alespoň 5 % z dlužné částky, min však 500 Kč, žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, naposledy zaplatil splátku dne [datum], čímž se dostal do prodlení a původní věřitelka přistoupila v souladu s čl. VII. 3. obchodních podmínek k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu částky 54 579,77 Kč, jako dlužnou jistinu, částky 5 362,62 Kč, která představuje smluvní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru (součet úroků uvedených v listině výpis z úvěrového účtu, a to na straně 4 od předepsané splátky dne [datum]), částku 600 Kč za poplatky – náklady spojené s vymáháním pohledávky, částku 558 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, která byla ujednána v žádosti o úvěr, dále částky 1 238,45 Kč jako dlužné pojistné a částku 50 Kč jako náklady vzniklé žalobci v souvislosti s uplatněním pohledávky dle ceníku ABC costs (25,90 Kč + 0,37 Kč a 2 x 11,86 Kč). Žalovaný na svůj dluh uhradil 90 395 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, která žalovaného následně vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný poté již ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně dále doplnila, že před uzavřením smlouvy se žalovaným zkoumala [anonymizována dvě slova] úvěruschopnost žalovaného tak, že s ním provedla osobní pohovor, získané informace zaznamenala v č. l. 1 smlouvy, přičemž získané informace si ověřila nahlédnutím do databází SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, telegonicky kontaktovala zaměstnavatele a zohlednila dostupné pohyby na bankovním účtu žalovaného, dále porovnala příjmy a výdaje žalovaného, způsob plnění jeho dosavadních dluhů, na základě čehož dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně upozornila, že žalovaný v čl. III. bod VII smlouvy prohlásil, že informace uvedené v žádosti jsou úplné, přesné, pravdivé a že nezamlčel žádné relevantní informace potřebné k posouzení úvěruschopnosti žadatele. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. K jednání se rovněž nedostavila žalobkyně, jejíž nepřítomnost její zástupce u jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. S ohledem na to soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. 4. Z provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: 5. Z listiny nazvané Žádost/ Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo] rámcové smlouvy o platebních službách s podpisem žalovaného ke dni [datum] a datované podpisem předchůdkyně žalobkyně dne [datum], bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně přijala [datum] nabídku žalovaného, podle které poskytne žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 100 000 Kč s tím, že první čerpání bylo ve výši 7 191 Kč jako cena předmětu financování, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 384 Kč, pokud se jedná o další čerpání do úvěrového rámce, tuto se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč, vždy ke každému 10. dni daného kalendářního měsíce. Z přihlášky k pojištění, která byla nedílnou součástí výše uvedené smlouvy, soud zjistil, že žalovaný si k úvěru vybral pojištění„ SOUBOR PREMIUM“, přičemž ze smlouvy vyplývá, že splátka pojištění (pojistné) bylo součástí pravidelné měsíční splátky a jeho výše byla právě 6,99 % z měsíční splátky. Nedílnou součástí písemné dohody byly též obchodní podmínky, které se zavázal žalovaný dodržovat a dále i sazebník poplatků, ze kterého mimo jiné vyplývá, že smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky činí 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. 6. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celkem částku 128 191 Kč, včetně prvního čerpání ve výši 7 191 Kč dne [datum], a uhradil na svůj dluh celkem 90 395 Kč. 7. Dopisem žalobkyně označeným jako odstoupení od úvěrové smlouvy datovaným dnem [datum] má soud v řízení za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni [datum] odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným tím, že žalovaného současně vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu. 8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], bylo prokázáno, že [anonymizována dvě slova] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne [datum], kterým byl žalovaný informován o nové věřitelce. 9. Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že žalobkyně nabyla pohledávku za jeho osobou a zároveň jej vyzvala, aby dlužnou částku 62 338,84 Kč zaplatil do 5 dnů od doručení dopisu, jinak bude pohledávka řešena v rámci soudního řízení. Z připojeného podacího archu vyplývá, že dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Z výpisu z účtu, který žalobkyně předložila jako podklad pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, bylo zjištěno, že na účet přicházely platby jak od společností (zřejmě zaměstnavatelů), tak platby z Úřadu práce. Na druhou stranu bylo zjištěno, že z tohoto účtu byl hrazen nájem částkou 9 846 Kč s popisem platba za nájem [příjmení] [jméno]. Výpis z účtu je za období od [anonymizována dvě slova] [rok] do [datum] a neobsahuje celé jméno majitele účtu, ale zřejmě se jedná o [jméno] [příjmení]. 11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo k objasnění věci, zejména by svědčilo o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 12. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 13. Na základě písemné dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum] se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce max. 100 000 Kč s tím, že první čerpání bylo ve výši 7 191 Kč jako cena předmětu financování, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 384 Kč, pokud se jedná o další čerpání do úvěrového rámce, tuto se žalovaný splácet pravidelnými splátkami ve výši 5 % z dlužné vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč, vždy ke každému 10. dni daného kalendářního měsíce, kdy do splátky bylo zahrnuté i pojištění ve výši 6,99% ze splátky úvěru. Strany si dále sjednaly sankce v případě porušení povinností ze strany žalovaného, a to formou smluvních pokut, jejíž výše byla stanovena Sazebníkem, jako nedílnou součástí dohody. Žalovaný takto vyčerpal celkem 128 191 Kč, nicméně porušoval své smluvní povinnosti, když žalobkyni uhradil pouze částku 90 395 Kč. Z tohoto důvodu předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni [datum] odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným a současně jej vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu. Před přijetím nabídky dohody předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr tak, že s ním provedla osobní pohovor, získané informace zaznamenala v č. l. 1 smlouvy, přičemž získané informace si ověřila nahlédnutím do databází SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, telegonicky kontaktovala zaměstnavatele a zohlednila dostupné pohyby na bankovním účtu žalovaného, porovnala příjmy a výdaje žalovaného, způsob plnění jeho dosavadních dluhů, na základě čehož dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. K dispozici měla žalobkyně i výpis z účtu, za část měsíce dubna [rok], na který přicházely platby od dvou společností, jakož i Úřadu práce, platby z účtu rovněž prováděla (případně byly platby prováděny ve prospěch této osoby) [příjmení] [jméno], která byla partnerkou žalovaného a zjevně i majitelkou bankovního účtu. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a na jeho návrh smlouvy přistoupila. [anonymizována dvě slova] následně dne [datum] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným