14 C 291/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 6. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 23 307,93 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně, právní zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili. 4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o úvěru, předpisem splátek, žádostí o úvěr, formulářem pro standardní informace, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou smlouvy o postoupení pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky, poštovním podacím archem, potvrzením o úplatě, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání. Důkaz listinou označenou jako výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud pro nadbytečnost neprováděl. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 19. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 22 000 Kč, kdy tyto finanční prostředky převzala žalovaná v místě svého bydliště, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s příslušenstvím ve výši 18 894 Kč skládajícím se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkovou dlužnou částku ve výši 40 894 Kč měla žalovaná uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 19. 4. 2020. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze částku 5 921 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěr, do níž žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a skutečnosti týkající se její finanční situace; v žádosti jsou uvedeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její úvěruschopnosti. Na základě žádosti byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr, přičemž s ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021 a ze dne 8. 2. 2021. Předžalobní výzva ze dne 2. 6. 2021 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, která byla odeslána 4. 6. 2021 a doručena 7. 6. 2021, žalovaná zbývající část žalované částky nezaplatila. 6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel ze smlouvy o úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy (specifikace pohledávky za žalovanou) a oznámení o postoupení pohledávky. Soud dále připomíná, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, v průběhu řízení nezpochybňovala věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí; dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně, nikoliv však v celém rozsahu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v místě jejího bydliště při podpisu úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně byla a je podnikatelem, jehož předmětem činnosti je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, a jelikož tak finanční prostředky poskytla žalované jako spotřebiteli v rámci své podnikatelské činnosti, je poskytnutý úvěr spotřebitelským úvěrem (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li poskytován spotřebitelský úvěr, pak platí, že jeho poskytovatel má povinnost před uzavřením příslušné smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a případně i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru dle svých neprokázaných tvrzení posoudila úvěruschopnost žalované na základě vyplněné žádosti o úvěr, přičemž s ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Jak plyne ze žádosti o úvěr, žalovaná byla v době poskytnutí úvěru svobodná, s dokončeným středním vzděláním, bydlela u rodičů, neměla osobní bankovní účet, byla zaměstnaná. Jako měsíční příjmy uvedla žalovaná mzdu ve výši 16 416 Kč, jako měsíční výdaje pak částku 5 970 Kč za bydlení a energie a částku 1 000 Kč jako náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady. K prokázání popsaných skutečností měla mít právní předchůdkyně žalobkyně předloženy výplatní pásky, pracovní smlouvu a občanský průkaz. V žádosti o úvěr však chybí jakékoliv bližší specifikace uváděných listin, tedy mimo občanský průkaz, který je však pro