14 C 316/2021-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 6. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky celkem ve výši 13 836 Kč s příslušenstvím, a to na základě smluv o zápůjčce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně, právní zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili. 4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisů z obchodního rejstříku, smluv o půjčce vč. smluvních podmínek, karet zákazníka, zařazení zákazníka do pojistného programu, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek (str. 14), oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvy vč. poštovního podacího archu. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu věci. Mezi společností [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ FCI“) a žalovanou byla dne 21. 4. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala [právnická osoba] zaplatit úrok za zapůjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a poplatky za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 13 920 Kč měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 1. 6. 2017. Žalovaná však zápůjčku nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze částku 4 850 Kč. Žalovaná částka ve výši 9 070 Kč (bez příslušenství) se pak sestává z dlužné jistiny ve výši 6 984,89 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 085,11 Kč. 6. Předtím [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 4. 2. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala [právnická osoba] zaplatit úrok za zapůjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a poplatky za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, jakož i poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 174 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 12 354 Kč měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 213 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 16. 3. 2017. Žalovaná však zápůjčku nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze částku 7 588 Kč. Žalovaná částka ve výši 4 766 Kč (bez příslušenství) se pak sestává z dlužné jistiny ve výši 3 618,82 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 147,18 Kč. 7. Společnost FCI posoudila před uzavřením obou smluv schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr kladně, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, kdy tyto informace měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karet zákazníka a měly být ověřeny doklady uvedenými tamtéž; tyto doklady však žalobkyně nepředložila. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem [právnická osoba] odeslány do obchodního informačního systému [právnická osoba], který obsahoval skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet příslušnou požadovanou částku vyhodnotil. 8. Společnost FCI zanikla dne 30. 9. 2016 v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba] ([IČO], dnes s obchodní firmou [právnická osoba]), právní předchůdkyní žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byly mj. předmětné pohledávky za žalovanou ze smluv o zápůjčce postoupeny právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 (v žalobě nesprávně 15. 1. 2021), odeslaným 15. 2. 2021. Předžalobní výzva ze dne 2. 6. 2021 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, která byla odeslána 14. 5. 2021 a doručena 17. 5. 2021, žalovaná žalovanou částku nezaplatila. 9. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel ze smluv o zápůjčce. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována jak z přeměny [právnická osoba], tak ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy (str. 14 seznamu postupovaných pohledávek) a z oznámení o postoupení pohledávky. Soud dále připomíná, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, v průběhu řízení nezpochybňovala věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 10. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně, nikoliv však v celém rozsahu. Společnost FCI a žalovaná uzavřely dne 4. 2. 2016 a dne 21. 4. 2016 smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě kterých byly žalované poskytnuty finanční prostředky nejprve ve výši 7 000 Kč a následně ve výši 8 000 Kč, vždy v hotovosti při podpisu příslušné smlouvy. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] byla v době uzavření smluv podnikatelem, jehož předmětem činnosti bylo poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, a jelikož tak finanční prostředky poskytla žalované jako spotřebiteli v rámci své podnikatelské činnosti, jsou poskytnuté zápůjčky spotřebitelským úvěrem (§ 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li poskytován spotřebitelský úvěr, pak platí, že jeho poskytovatel má povinnost před uzavřením příslušné smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. 18. Společnost FCI jako poskytovatel spotřebitelského úvěru dle svých tvrzení posoudila