17 C 341/2019-169 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 483 304,50 Kč, představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 18.8.2016 mezi žalobkyní a žalovaným, jejíž součástí byly Úvěrové obchodní podmínky (ÚOP), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 361 239 Kč za účelem financování osobního automobilu a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně úroků a poplatků v 60. měsíčních splátkách. Současně žalobkyně téhož dne uzavřela se žalovaným Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouvu o výpůjčce, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětu zajištění – osobnímu automobilu z žalovaného na žalobkyni za účelem zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy s tím, že žalovanému na základě výpůjčky vzniklo právo předmět zajištění po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Žalobkyně žalovanému peněžní prostředky poskytla, žalovaný však nesplácel úvěr řádně, zaplatil 7 splátek v celkové výši 168 644 Kč, poslední dne 27.3.2017, proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila ke dni 16.08.2017. Před odstoupením od smlouvy uložila žalobkyně žalovanému celkem 3 smluvní pokuty za nesplnění povinnosti k vrácení vozidla dle Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, poslední ve výši 50 000 Kč, která byla žalovanému oznámena fakturou č. [tel. číslo] se splatností 11.7.2017 a opakovaně uvedena ve vyčíslení nároků z 31.5.2019, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyně využila svého práva ze Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouvy o výpůjčce a předmět zajištění žalovanému odebrala a zpeněžila za částku 900 000 Kč, čímž částečně ponížila dluh žalovaného z úvěrové smlouvy ve výši 1 383 304, 50 Kč, který sestával z dlužných splátek ke dni odstoupení ve výši 96 368 Kč, dlužného havarijního pojištění za dobu od 1.6.2017 do 16.8.2017 ve výši 15 411 Kč, úroků z úvěru ve výši 46 103,10 Kč vypočtených z nesplacené části jistiny úvěru (2,39 % z 1 123 688,50 Kč od 18.7.2017 do 28.3.2019 618 dnů), zůstatku nesplacené jistiny ve výši 1 123 688,50 Kč, odškodného ve výši 46 589,20 Kč dle odst. 24 písm. c) ÚOP, úroku z prodlení z dlužných splátek ve výši 5 144,70 Kč (součet penalizačních faktur [číslo] ve výši 289,10 Kč a [číslo] ve výši 4 855,60 Kč), smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč. Celková dlužná částka 1 383 304, 50 Kč byla tedy následně ponížena o realizaci zajištění ve výši 900 000 Kč, proto žalobkyně požadovala částku 483 305,50 Kč (zůstatek jistiny ve výši 381 570,60 Kč, odškodné ve výši 46 589,20 Kč, úrok z dlužných splátek ve výši 5 144,70 Kč, smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč) a zákonný úrok z prodlení 8,05 % p. a. od 1.6.2019 do zaplacení. Současně po vyjádření žalovaného žalobkyně akceptovala námitku žalovaného na započtení částky 3 500 Kč, kterou žalovaný zaplatil za přestupek za žalobkyni v době, kdy vozidlo již měla ve svém držení. Žalovaný za nesporná označil tvrzení ohledně uzavření a obsahu všech smluv, za spornou označil částku 225 500,20 Kč s tím, že zůstatek ve výši 257 804,30 Kč sporný není. Žalobkyně mu vozidlo pro neplacení splátek odebrala dne 1.6.2017 prostřednictvím [právnická osoba] of [značka] cars s.r.o., vykonávající servis tohoto vozidla a žalovaný tímto ztratil jakoukoliv možnost s vozidlem nakládat. Až dopisem z 7.8.2017 žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy, avšak tuto písemnost zaslala žalovanému dne 8.8.2017 do [obec], a to i přes to, že ji žalovaný informoval o změně trvalého pobytu do [obec], rovněž další písemnosti - faktury o vyúčtování smluvní pokuty, odškodného včetně předžalobní upomínky, posílala na nesprávnou adresu v [obec]. Prodlení s odstoupením od smlouvy pak využila k tomu, aby žalovanému vyúčtovala 3. smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Dále žalovaný namítal, že odstoupením od smlouvy o úvěru zanikají ustanovení úvěrové smlouvy, jakož i veškeré akcesorické dokumenty, které se vztahují k této úvěrové smlouvě, jako hlavnímu závazku, tedy i smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci - vozidlu [značka automobilu] [příjmení] [příjmení] 3,0 V6 34OPS, [registrační značka], proto žalobkyně nemůže požadovat nejen 3. smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč, ale ani odškodné ve výši 46 589,20 Kč. Žalobkyně až po uplynutí více než 3 měsíců ode dne odebrání vozidla nechala vypracovat znalecký posudek ohledně jeho ceny, vozidlo sama užívala, což dokumentuje skutečnost, že dne 21.8.2017 spáchala přestupek, a žalovaný jako provozovatel byl vyzván Městským úřadem Šternberk k uhrazení částky 3 500 Kč, kterou žalovaný dne 23.4.2018 uhradil, ač přestupek spáchala žalobkyně, proto žalovaný uplatnil v rámci tohoto řízení námitku započtení v částce 3 500 Kč jako procesní obranu žalovaného. Žalobkyně k prodeji automobilu přistoupila až po 2 letech, přitom tržní cena vozidla po jeho odběru byla určena znalcem ve výši 1 010 000 Kč, po 2 letech však vozidlo bylo prodáno za 900 000 Kč, z tohoto důvodu považoval žalovaný žalobu také co do částky 110 000 Kč za neoprávněnou s ohledem k tak značnému prodlení s realizací smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k věci movité. Rovněž požadavek na zaplacení havarijního pojištění ve výši 15 411 Kč by měl jít k tíži žalobkyně, neboť v té době vozidlo užívala jako vlastník a provozovatel. Z nesporných tvrzení účastníků a ze Smlouvy o úvěru [číslo] s datem 18.8.2016 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, dle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 361 239 Kč na nákup [značka automobilu] [příjmení] [příjmení] 3,0 V6 34OPS a žalovaný se tento úvěr zavázal žalobkyni splácet včetně úroků ve výši 2,39 % p. a. v 60. měsíčních splátkách po 24 092 Kč vždy k 18. dni v měsíci, počínaje 18.9.2016. Typ vozidla včetně ceny byl zjištěn rovněž ze zálohových faktur prodávající společnosti a z objednávky. Úvěr byl zajištěn převodem vlastnického práva k předmětnému vozidlu na věřitele, přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zánik jakéhokoliv závazku z úvěrové smlouvy jiným způsobem, než řádným splněním, nemá za následek zánik práv a povinností ze sjednaného zajištění a nemá vliv na zajištění pohledávek věřitele, vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Žalovaný současně v rámci předmětné smlouvy prohlásil, že souhlasí s úvěrovými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a Smlouvy o výpůjčce s datem 18.8.2016 bylo dále zjištěno, že tato byla uzavřena za účelem zajištění závazků z úvěrové Smlouvy [číslo] kdy převodem vlastnického práva se zajišťuje splacení úvěrových splátek včetně ostatních vedlejších plateb (úroků, závazků, které vzniknout z důsledků porušení smlouvy, s odebráním, úschovou a zpeněžením předmětu zajištění, smluvních pokut, závazků z pojištění, apod.) s tím, že odstoupení od zajišťovací smlouvy ani její výpověď, nemá vliv na zajištění těchto závazků. K zajištění závazků převedl dlužník vlastnické právo k předmětu zajištění na věřitele a bylo dohodnuto, že pokud dlužník neuhradí své splatné závazky věřiteli, je tento oprávněn předmět zajištění zpeněžit a uspokojit se z výtěžku prodeje, přičemž prodej bude buď ve veřejné dražbě, nebo přímý, veškeré náklady spojené se zpeněžením půjdou k tíži dlužníka. Dle smlouvy o výpůjčce přenechala žalobkyně jako věřitel předmětné vozidlo žalovaném do užívání bezplatně, s tím, že tento je povinen vozidlo vrátit mj. v termínu uvedeném věřitelem ve výzvě k vrácení předmětu zajištění, jestliže je dlužník v prodlení s úhradou svých závazků a pokud v tomto termínu své závazky neuhradí. V části 3. odst. XI. smlouvy byla sjednána pro případ neplnění, kterékoliv povinnosti dlužníkem dle smlouvy, smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinnosti. Z bodu 11. ÚOP bylo dále zjištěno, že žalovaný se zavázal zajistit škodové pojištění věci po celou dobu trvání smlouvy o úvěru a smlouvy o zajištění s tím, že pokud nepředloží pojistnou smlouvu do 14 dnů od uzavření zajišťovací smlouvy, má se zato, že pojištění nesjednal a pro tento případ věřitel pojistí věc sám a pojistné vyúčtuje (přefakturuje) klientovi, který je povinen toto uhradit. Žalovaný si pojištění nesjednal, proto žalobkyně oznámením z 31.5.2017 sdělila žalovanému, že vozidlo od 1.6.2017 je havarijně pojištěno na částku 73 053 Kč ročně, která bude hrazena čtvrtletně, přičemž toto oznámení si dle podacího lístku převzal žalovaný osobně v [obec]. Skutečnost, že žalovaný vozidlo od 1.6.2017 nepojistil, nebyla mezi stranami sporná. Z daňových dokladů [číslo] z 1.6.2017 a [číslo] z 1.7.2017, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému škodové pojištění k předmětnému vozidlu ve výši 6 088 Kč se splatností dne 16.6.2017 (za období od 1.6.2017 do 30.6.2017) a ve výši 18 263 Kč se splatností dne 16.7.2017 (za období od 1.7.2017 do 30.9.2017). Z daňového dokladu [číslo] vystaveného žalobkyní žalovanému dne 5.9.2017, označeného jako dobropis, bylo dále zjištěno, že byl vystaven dobropis na pojištění proti škodám ve výši 8 940 Kč se splatností 5.9.2017 těc