19 C 369/2020-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 16 317,40 Kč s úrokovým příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 60 týdenních splátek po 439 Kč, se splatností poslední splátky dne 20.11.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 14 000 Kč také částku 12 283 Kč, jenž představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 2 504 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 5 891 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 9 260 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Předmětná pohledávka byla společností [právnická osoba] žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 20.1.2020. Postoupení pohledávek z označených smluv bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020 v rámci něhož byla rovněž vyzvána k úhradě dlužných částek z této smlouvy do 10 dnů od doručení tohoto dopisu, přičemž uvedený dopis byl žalované zaslán doporučeně dne 14.2.2020. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž dospěla na základě karty zákazníka a v ní uvedených údajů žalovanou a dalších právní předchůdkyní žalobkyně ověřovaných dokladů, že žalovaná je schopna poskytnutou zápůjčku splácet ve splátkách jak se mezi sebou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly. 2. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. 3. Obě procesní strany daly souhlas s tím, aby soud o věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když obě procesní strany se vzdaly práva účasti na projednání věci ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud ve věci z listin předloženými žalobkyní, označenými jako Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, včetně seznamu postupovaných pohledávek (strana 163), oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně podacího lístku, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, a dále z karty zákazníka ze dne 26.9.2017, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 14 000 Kč. Současně pak byla dne [datum] podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka zavázala poskytnout žalované částku 14 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách. Protože tuto zápůjčku žalovaná řádně nesplácela, fakticky uhradila na zápůjčku částku 9 260 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 25 517,40 Kč bez příslušenství. Uvedená výzva byla žalované doručována doporučeně s tím, že má žalovaná svůj dluh zaplatit do 10 dnů. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Následně pak došlo k postoupení pohledávky z této smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020. Ze splátkového kalendáře – tabulky umoření pak bylo prokázáno, že zaplatila žalovaná pouze 9 260 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu, a to předžalobní výzvou k plnění. I tato předžalobní výzva právního zást. žalobkyně byla žalované doručována doporučeně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž svědčí rovněž dopis ze dne 20.1.2020 – oznámení o postoupení pohledávek, adresovaný žalované a zaslaný jí doporučeně, včetně výzvy k zaplacení dluhů z těchto smluv. Z karty zákazníka ze dne 26.9.2017 bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovanou osobu, je zaměstnaná jako prodavačka na částečný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem 8 400 Kč. Má zápůjčky i u jiných společností, žalovaná pak uvádí, že má i další příjmy ve výši 4 000 Kč a 25 000 Kč, avšak tyto příjmy nejsou ničím doloženy. Ověřovanými dokumenty pak byla pracovní smlouva a 3 výpisy z bankovního účtu. Jakým způsobem bylo prověřováno to, že žalovaná má další příjmy od blíže neurčených subjektů ve výši 4 000 Kč měsíčně a 25 000 Kč měsíčně z karty zákazníka nebylo možné zjistit, rovněž nebylo možné zjistit výše zápůjčky od jiného věřitele, kterou měla žalovaná splácet ve výši 870 Kč (interval splácení však uveden nebyl), rovněž tak nebylo ověřováno, zda žalovaná řádně zápůjčku splácí. Dále pak není zřejmé, zda žalovanou uváděné měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč vůbec odpovídají realitě, když v této částce byl měly být zahrnuty jak výdaje na nájemní bydlení žalované, tak také na běžné živobytí, hygienické potřeby, a další potřeby žalované. Částka 3 500 Kč je pak silně podhodnocená, když v této výši je dle názoru soudu nemožné obstarat jak nájem, tak také běžné náklady na základní životní potřeby. 5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 14 000 Kč. Současně pak byla dne [datum] podepsána mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaná převzala v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 14 000 Kč. Z této částky žalovaná vrátila pouze 9 260 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 25 517,40 Kč bez příslušenství. K zaplacení zápůjčky nedošlo. Pohledávka byla postoupena ke dni 20.1.2020 na žalobkyni. Ani na předžalobní výzvu žalovaná zápůjčky nezaplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce dospěla k nesprávnému závěru o schopnosti žalované zápůjčku zaplatit, když žalovaná v době uzavření zápůjčky vykazovala pouze příjem, který byl doložen, a to z pracovního úvazku ve výši 8 400 Kč měsíčně. Další příjmy nebyly žalovanou doloženy, rovněž nebylo doloženo jak žalovaná splácí své dřívější zápůjčky u jiných společností, rovněž tak nebyly doloženy alespoň náklady na bydlení žalované, tj. nebylo možné na základě žalovanou doložených listin k jí sděleným údajům dospět jak k jí tvrzeným příjmům (37 400 Kč), tak k tvrzeným výdajům ve výš 3 500 Kč a 870 Kč. Při takto zjištěném skutkovém stavu nebylo možné uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením každé ze smluv o zápůjčkách. 6. Podle ust. § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku