41 C 21/2020-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel – obchodní korporace [právnická osoba], se sídlem: [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO] (dále jen„ BB [anonymizováno]“), jakožto postupitel a [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], jakožto postupník, uzavřely dne 14. 5. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek BB [anonymizováno] za jeho dlužníky – fyzickými osobami blíže uvedenými v příloze [číslo] k této smlouvě. Následně, [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], jakožto postupitel uzavřela dne 13. 8. 2018 s žalobcem, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek nabytých od původního věřitele BB [anonymizováno] za jeho dlužníky – fyzickými osobami blíže uvedenými v příloze [číslo] k této smlouvě. BB [anonymizováno] uzavřela s žalovanou dne 31. 1. 2017 Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 5.000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky BB [anonymizováno], účinné ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ VOP“). O poskytnutí zápůjčky žalovaná požádala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zvolením si podmínek žádosti o půjčku na Webové stránce v sekci [příjmení] půjčky a jejich potvrzením pomocí hesla; po kliknutí na tlačítko„ Získání půjčky“ se považuje žádost o půjčku za podanou (podrobně bod [číslo] VOP, definice základních pojmů uvedených v žalobě velkými písmeny blíže v čl. 2 VOP). Poté, co žalovaná podala a potvrdila žádost o půjčku a BB [anonymizováno] posoudil platební schopnost žalované, oznámil žalované nejdéle do 48 hodin rozhodnutí o poskytnutí půjčky, a to emailovou zprávou zaslanou na emailovou adresu žalované nebo SMS zprávou zaslanou na mobilní číslo žalované (podrobně bod [číslo] VOP). Spolu s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky BB [anonymizováno] zaslal žalované návrh smlouvy o půjčce včetně Formuláře a VOP a výzvu k úhradě Ověřovacího poplatku (podrobně bod [číslo] VOP, definice základních pojmů uvedených v žalobě velkými písmeny blíže v čl. 2 VOP). Dlužník vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o půjčce zmáčknutím tlačítka„ souhlasím“ ve svém klientském účtu, na který byl v emailové zprávě odkázán, příp. zasláním textové zprávy (SMS) s kódem, který obdržel na email (podrobně bod [číslo] VOP). Tím, že žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou o půjčce dle [číslo] VOP a uhradila ověřovací poplatek dle [číslo] VOP nebo se využila služba instantoru v bance klienta se považuje smlouva o půjčce za oběma stranami elektronickými kanály podepsanou (podrobně bod [číslo] VOP). Do tří (3) pracovních dnů po úhradě ověřovacího poplatku a obdržení souhlasu žalované se smlouvou byla půjčka poukázána na účet klienta, a to bezhotovostním převodem ve smyslu zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku (podrobně bod [číslo] VOP), tj. dne 31. 1. 2017. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 2. 3.2017 zápůjčku BB [anonymizováno] nevrátila. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit BB [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 5.000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky. Žalobce po žalované v této žalobě nepožaduje úhradu jiného příslušenství pohledávky, než jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalovaná nereagovala ani na výzvy BB [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení BB [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobce. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů a tento postup soudu dovoluje ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Kypr jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovanou jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal její profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o zápůjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky. 5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem. 6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce datované dnem 31. 1. 2017 spolu se smluvními podmínkami soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (zapůjčitel) a žalovaná (vydlužitel), obsahem smlouvy je poskytnutí zápůjčky ve výši 5.000 Kč zapůjčitelem vydlužiteli se splatností 2. 3. 2017 s příslušenstvím, které není předmětem této žaloby. Výpisem z účtu žalobce prokázal, že byla částka 5.000 Kč žalované poskytnuta. 7. Smlouvami o postoupení pohledávky žalobce prokázal, že byla postoupena pohledávka za žalovanou žalobci a že toto postoupení bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou pak žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V daném případě byla smlouva o zápůjčce uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím elektronického formuláře a textové zprávy. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, veškeré shora citované důkazy předložené žalobcem jednoznačně prokazují, že k uzavření smlouvy došlo a zapůjčitel poskytnul žalované částku 5.000 Kč, přičemž žalovaná poskytnuté prostředky v rozporu se smlouvu do dnešního dne nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobce, který je ve sporu aktivně legitimován. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit částku 5.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na nějž má žalobce právo dle § 1970 o.z. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 13. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s