41 C 228/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce poskytl žalované na základě části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 10. 11. 2018 (dále jen "úvěrová smlouva") a Všeobecných obchodních podmínek, revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 31. 5. 2019 (datum posledního čerpání úvěru) žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 79.797,62 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení: a) Čerpání úvěru (tzv. Komfort čerpání) souhrnně evidované na podúčtu [číslo]. Tuto část úvěru se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 22,68 %. V souladu s úvěrovou smlouvou byla žalovaná povinna hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru. b) Čerpání úvěru (tzv. Extra čerpání) evidované na podúčtu [číslo]. Jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými (specifickými) podmínkami splácení se žalovaná zavázala uhradit 10 splátkami ve výši 716 Kč, roční úroková sazba činila 0 %. Žalobce byl, v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami oprávněn požadovat, aby splátky jednotlivých čerpání byly žalovanou hrazeny souhrnnou platbou, jejíž splatnost byla dohodnuta vždy na 17. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Žalovaná svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas vyplývajícímu z úvěrové smlouvy nedostála. Žalobce účtoval v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů. V případě tohoto úvěru žalobce žalovanou vyzval k úhradě smluvní pokuty ve výši 308,10 Kč formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne 23. 4. 2021. Dne 18. 2. 2021, před tím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalované splatným, vyzval žalobce žalovanou k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaná v této lhůtě dlužnou splátku neuhradila. Dopisem ze dne 23. 4. 2021 žalobce v souladu s příslušnými všeobecnými obchodními/úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupil. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 31. 5. 2021, a dluh žalované v celkové výši 36.559,34 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Dlužnou částku ke dni zesplatnění úvěru tvoří součet následujících položek: Jistina 33.896,36 Kč, Úroky (úroky z úvěru do jeho zesplatnění) 1.995,89 Kč, Pojistné 358,99 Kč, Náhrada nákladů za vymáhací proces / odeslání upomínky 0 Kč, Poplatek za odklad splátek / změnu splatnosti 0 Kč, Smluvní pokuta za prodlení 308,10 Kč. Celková dlužná částka Úvěru - ke dni zesplatnění úvěru činila 36.559,34 Kč. Dopisem ze dne 23. 4. 2021 vyzval žalobce žalovanou ke splnění dluhu. Znovu vyzval žalobce žalovanou ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2021. Žalobce zaslal dne 1. 6. 2021 žalované výzvu dle § 142a o.s.ř. Žalobce dále požaduje roční úroky z prodlení od data splatnosti dluhu z dlužné částky ve výši podle ustanovení občanského zákoníku a příslušného nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dlužnou částku, z které žalobce požaduje úrok z prodlení, tvoří žalovaná částka bez dlužných smluvních úroků. 2. Žalovaná na úhradu dlužné částky ani přes zaslané výzvy ničeho neuhradila, proto uplatnil žalobce svůj nárok u soudu. 3. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. 4. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 5. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Francie, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Francie jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovanou jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky. 6. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Smlouvou o poskytnutí úvěru bylo prokázáno, že dne 10. 11. 2018 poskytnul žalobce žalované spotřebitelský úvěr formou úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné částky spolu s úrokovým navýšením. Podrobnosti smlouvy byly zjištěny z VOP. Výzvou k úhradě dlužné splátky žalobce prokázal, že se žalovaná dostala do prodlení s hrazením splátek, tato skutečnost byla dále prokázána výpisem z úvěrového účtu. Dopisem ze dne 23. 4. 2021 bylo prokázáno, že žalobce zesplatnil úvěr odstoupením od smlouvy ke dni 31. 5. 2021 a požadoval po žalované uhrazení vyčerpaných prostředků. Dluh žalované ke dni zesplatnění činil částku 36.559,34 Kč sestávající z dlužné jistiny 33.896,36 Kč, úroku 1.995,89 Kč, pojistného 358,99 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 308,10 Kč. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě shora specifikovaných částek předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2021. Skutečnost, že byla žalobcem zkoumána úvěruschopnost žalované, byla prokázána úvěrovou smlouvou, v níž byla žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré údaje o svých příjmech a výdajích. 7. Po právní stránce má nárok žalobce oporu nejen v předložené úvěrové smlouvě, ale i v ustanovení § 2395 a násl. Občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmětná smlouva má všechny náležitosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S oporou o shora uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. V daném případě žalobce na základě úvěrové smlouvy poskytl žalované úvěr, který žalovaná čerpala formou úvěrového rámce, přičemž postupně vyčerpala částku 24.866 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost hradit žalobci poskytnuté finanční prostředky v dohodnutých splátkách a dostala se tak do prodlení, je povinna zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení. Nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku, nárok na zaplacení smluvní pokuty má oporu v ustanovení § 2048 o.z. 8. Lhůta k plnění činí tři dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.). 9. Náklady řízení žalobce pak představují částku 3.259 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.383 Kč, dále odměnou za 2,5 úkonu právní služby po 500 Kč dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., k těmto náleží 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Žalovaná je povinna zaplatit tyto náklady ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce dle § 149 ost. 1 o.s.ř.