41 C 237/2021-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 16.200 Kč s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovaným došlo dne 1. 9. 2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 8. 9. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 10. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 12. 10. 2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 12. 10. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč ode dne 13. 10. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 1.200 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 924,12 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 275,88 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 2. 10. 2017. Ke dni postoupení 15. 1.2021 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 18.200 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 475,88 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.724,12 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 18.200 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Smlouvou o spotřebitelském úvěru spolu se smluvními podmínkami bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 1. 9. 2017 úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému částku 10.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokovým navýšením a dohodnutými poplatky v celkové výši 17.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč do 12. 10. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávky včetně seznamu a oznámením o postoupení pohledávky žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy skutečnost, že pohledávka za žalovaným na něj byla platně postoupena. Skutečnost, že žalovaný řádně nesplácel to, k čemu se zavázal, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s podacím archem. Kartou klienta žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když tento vyplnil formulář o jeho majetkových poměrech a předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným, jakožto fyzickou osobou, nepodnikatelem, byla uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce předal žalovanému dne 1. 9. 2017 požadovanou částku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku nejpozději dnem 12. 10. 2018 právnímu předchůdci žalobce vrátit a současně zaplatit poplatek ve výši 2.000 Kč za administrativní činnost, poplatek ve výši 4.000 Kč za hotovostní inkaso splátek a úrok ve výši 1.400 Kč představující úrokovou sazbu 23,72 % p.a. Tato skutečnost byla prokázána smlouvou spolu se smluvními podmínkami. Kartou klienta bylo prokázáno splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost dlužníka ve smyslu ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že úvěrující následně postoupil svou shora specifikovanou pohledávku za žalovaným na žalobce a toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, jak soud zjistil z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání. 5. Po právní stránce má nárok žalobce oporu nejen v předložené úvěrové smlouvě, ale i v ustanovení § 2395 a násl. Občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmětná smlouva má všechny náležitosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S oporou o shora uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. V daném případě žalobce na základě úvěrové smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost hradit žalobci poskytnuté finanční prostředky v dohodnutých splátkách a dostal se tak do prodlení, je povinen zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení. Nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 6. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány. 7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož má ve věci úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobce pak představují částku 2.452 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, dále odměnou za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., k těmto náleží 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit tyto náklady ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 ost. 1 o.s.ř.