41 C 240/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je příspěvkovou organizací s předmětem činnosti: poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče, včetně preventivních opatření ve stanoveném spádovém území, jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči - ošetření na traumatologické ambulanci dne 2. 11. 2011, tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 30 Kč, a to v souladu s § 16a z.č. 48/1997 Sb. se splatností ke dni ošetření. Žalovaný tento poplatek neuhradil. Žalovaný svůj závazek téhož dne uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči - ošetření na traumatologické ambulanci dne 8. 11. 2011, tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 30 Kč, a to v souladu s § 16a z.č. 48/1997 Sb. se splatností ke dni ošetření. Žalovaný tento poplatek neuhradil. Žalovaný svůj závazek téhož dne uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči - ošetření na traumatologické ambulanci – pohotovost, dne 21. 7. 2013, tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 90 Kč, a to v souladu s § 16a z.č. 48/1997 Sb. se splatností ke dni ošetření. Žalovaný tento poplatek neuhradil. Žalovaný svůj závazek téhož dne uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči - ošetření na oční příjmové ambulanci – pohotovost, dne 27. 2. 2016, tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 90 Kč, a to v souladu s § 16a z.č. 48/1997 Sb. se splatností ke dni ošetření. Žalovaný tento poplatek neuhradil. Žalovaný svůj závazek téhož dne uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Dle § 16a odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. ve znění platném ke dni ošetření, je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli příslušný regulační poplatek v souvislosti s poskytnutou službou, a to ošetřením, vyšetřením, či hospitalizací v souladu s tímto zákonem. Dle § 16a odst. 5 téhož zákona, je poskytovatel povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, tento poplatek je splatný ke dni poskytnuté služby, není-li dohodnuto jinak. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný svůj závazek vůči žalobci uznal, ke dni posledního dne hospitalizace, ve smyslu § 558 občanského zákoníku platného ke dni tohoto uznání a zavázal se jej uhradit do 8-mi dnů od podpisu uznávacího prohlášení. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. Právní zástupkyně žalobce zaslala proto žalovanému doporučeně dne 21. 1. 2021 předžalobní výzvu k úhradě svého závazku, na kterou žalovaný nijak nereagoval, k dnešnímu dni k žádnému, a to ani částečnému, plnění ze strany žalovaného nedošlo. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem. Uznáním dluhu žalobce prokázal, že žalovanému byla ve 4 případech poskytnuta zdravotní péče ve shora uvedených dnech, v souvislosti s tím byl žalovaný povinen uhradit stanovený regulační poplatek, který neuhradil, a že žalovaný svůj závazek co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej zaplatit do 14 dnů. Skutečnost, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní upomínkou s poštovním archem. 5. Dle ustanovení § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného v době uznání dluhu žalovaným ze dne 2. 11. 2011, 8. 11. 2011 a 21. 7. 2013 uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 6. Dle ustanovení § 2053 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platného v době zbývajících uznání dluhu ze dne 27. 2. 2016 žalovaným, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. 7. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci a to co do důvodu i výše, má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný neprokázal, že by tento dluh zaniknul zaplacením či jiným způsobem. Jelikož si žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit tento dluh řádně a včas, ocitnul se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 o.z. a § 1970 nového o.z. 8. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady představuje odměna za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. á 200 Kč za úkon, tři režijní paušály po 100 Kč účtované dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek 400 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.