10 C 302/2021-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 5 390 Kč spolu se zákonnými úroky specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 13. 8. 2007 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem 16 400 Kč, tj. 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 6 400 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 40 týdenních splátek po 410 Kč, s poslední splátkou dne 19. 5. 2008. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná žalobkyni dosud dluží z předmětné smlouvy částku 5 390 Kč, kterou nezaplatila ani přes předžalobní upomínku. 2. Soud ve věci usnesením ze dne 15. 9. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 27. 9. 2021, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 13. 8. 2007 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky - půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 6 400 Kč, a to obojí v 40 týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy, a každá následující splátka vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, jaká část splátky tvoří jistinu a jaká část poplatek sjednáno nebylo, jednotlivými splátkami měl být nejprve hrazen poplatek a teprve po úhradě poplatku jistina. Žalovaná pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti [právnická osoba] převzala, svůj dluh však řádně nehradila, když bance dosud nezaplatila částku 5 390 Kč. Následně se banka písemně dohodla se žalobkyní na tom, že jí za dohodnutou úplatu postupuje předmětnou pohledávku za žalovanou, a to se vším příslušenstvím a právy spojenými, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno bankou. 4. Podle ust. § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 8. 2007 platně uzavřena písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, na základě níž vznikla uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 16 640 Kč, a to obojí v 40 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. 8. Uvedená právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky žalované 13. 8. 2007 poskytla. Žalovaná naopak svůj závazek poskytnuté finanční prostředky a smluvený poplatek právní předchůdkyni žalobkyně hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnila a porušila, když bance dosud dluží 5 390 Kč, proto soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, kdy žalovaná byla zcela jistě k 20. 5. 2008 v prodlení s celou žalovanou částkou (splatnost poslední splátky byla stanovena k 19. 5. 2008), proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dána právní úpravou v době, kdy k prodlení došlo. V období splatnosti splátek výše úroku z prodlení byla upravena vl. nař. č. 163/2005 Sb. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 5 390 Kč ve výši dle vládního nařízení 163/2005 Sb. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě vyhověno i v části příslušenství. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení celé shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku) zák. č. 89/2012 Sb.) převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávky bylo též řádně dle ust. § 1882 občanského zákoníku oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla zcela úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu upomínky a žaloby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH).