10 C 368/2021-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 393 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 1 393 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení, kdy tuto dlužnou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 5. 8. 2019 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], s počátkem pojištění ode dne 6. 8. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla s ročním pojistným splatným čtvrtletně v částce 1 343 Kč k 6. 2., 6. 5., 6. 8., 6. 11. každého roku. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni 9. 8. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného splatného k 6. 5. 2020 po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Celková dlužná částka tedy představuje pojistné za období od 6. 5. 2020 do 9. 8. 2020. Dne 31.12.2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla v rámci dílčího postoupení pohledávek z pojišťovny postoupena na žalobkyni i shora specifikovaná pohledávka spolu s veškerým jejím příslušenstvím. O tomto postoupení byl žalovaný žalobkyní informován. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 16. 11. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 6. 12. 2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako pojišťovnou, a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným, byla dne 5. 8. 2019 uzavřena písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne s účinností od 6. 8. 2019 na dobu neurčitou pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] [registrační značka] s ročním pojistným 5 065 Kč splatným čtvrtletně v částce 1 343 Kč vždy k 6. 2., 6. 5., 6. 8., 6. 11. každého roku, žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně na smluvené pojistné přestal platit, nezaplatil ani přes opakované upomínky, pojištění zaniklo k 9. 8. 2020. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 31. 12. 2018 a dodatků z 30. 6. 2021 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě písemné smlouvy. Žalovaný tak dluží tak žalobkyni za dobu od 7. 5. 2020 do 9. 8. 2020 pojistné ve výši 1 393 Kč. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 393 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný, jako fyzická osoba - pojistník a pojištěný, mezi sebou, dle závěru soudu, platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému pojištění s ročním pojistným, splatným čtvrtletně v částce 1 343 Kč vždy k 6. 2., 6. 5., 6. 8., 6. 11. každého roku. Toto sjednané pojištění přitom trvalo i v období od 7. 5. 2020 do 9. 8. 2020, když v tomto směru nebylo účastníky v řízení ničeho jiného ani tvrzeno a tím méně pak prokázáno. Žalovanému přitom dle platné pojistné smlouvy, která tak měla všechny náležitosti stanovené § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost platit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné, přitom v žalovaném období neuhradil žalobkyni částku 1 393 Kč. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedena ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována. 10. Vzhledem k těmto skutečnostem, kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně se podanou žalobou důvodně domáhá zaplacení dlužného pojistného za dobu do zániku sjednaného v celkové výši 1 393 Kč, proto soud, při vázanosti rozsahem podané žaloby, ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. žalovaným zavázal zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku, včetně požadovaného příslušenství. Neuhrazením pojistného se totiž žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného, ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH).