11 C 322/2021-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 25 695 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak toto bylo specifikováno v žalobě, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 14. 5. 2020. K uzavření smlouvy přitom došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Žalovaný jako zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje, po jejich vyplnění proběhl automatizovaný schvalovací proces, kdy na telefonní číslo žalovaného byl zaslán podpisový SMS kód. V okamžiku, kdy žalovaný zadal tento kód na webové stránce [webová adresa], byla uzavřena smlouva a následně byla odeslána na e-mailovou adresu žalovaného, která byla uvedena v žádosti a je zároveň součástí smlouvy, a to [email]. Následně pro ověření identity žalovaného by tento musel zaplatit částku 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. V tomto případě žalovaný zaslal kopii výpisu z účtu. Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Na základě této smlouvy tak byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. V daném konkrétním případě tak byla částka 15 000 Kč zaslána žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] dne 14. 5. 2020. Strany si dále sjednaly poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, kdy bylo urychleno poskytnutí úvěru na účet klienta a žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč za odložení splatnosti úvěru o měsíc a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, kdy se žalobkyně zavázala zasílat žalovanému informace o každé důležité události. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, tzv. korunovým odkladem, a to dne 15. 6. 2020 a 16. 7. 2020. Žalovaný přitom své povinnosti řádně neplnil a dostal se do prodlení. V souladu se smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč ve dnech 18. 9. 2020 a 26. 11. 2020. Dne 12. 10. 2020 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého dluhu. Jelikož žalovaný nehradil, byl úvěr ke dni 30. 11. 2020 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu. Žalovaná částka 25 695 Kč přitom sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14 998 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 245 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti a to„ korunovým odkladem“ ve výši 2 970 Kč, úroku v celkové výši 2 940 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 2 793 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, když zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI; dále zjišťovala, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobila žalovaného důslednému kreditnímu skóre, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 12. 10. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 29. 10. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 5. 2020, úvěrovou smlouvou ze dne 14. 5. 2020, sazebníkem žalobkyně platným od 4. 1. 2019, inkasní bilancí žalobkyně, opisem výpisu proplacení smlouvy ze dne 14. 5. 2020, občanským průkazem žalovaného, printscreen ze systému žalobkyně, úvěrovou zprávou, výzvou právního předchůdce k zaplacení ze dne 12. 10. 2020 a ze dne 30. 11. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že v rámci dohody uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalobkyní a žalovaným datované dnem 14. 5. 2020, se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a následně také na podkladě této dohody skutečně tyto finanční prostředky poskytla převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se naopak zavázal takto poskytnutou částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí vedle poskytnutých prostředků také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně, a to ve 24 měsíčních splátkách ode dne poskytnutí úvěru. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, dále jej podrobila důslednému kreditnímu skóre, kdy posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně uvedla u příjmů žalovaného částku 17 000 Kč měsíčně, příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 15 000 Kč a ve výši 10 000 Kč měsíčně, uvedla, že žalovaný má dvě vyživovací povinnosti a ostatní údaje včetně výdajů nezkoumala. Žalovaný za celou dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil žalobkyni celkem 2 Kč, a to ve dnech 15. 6. 2020 a 16. 7. 2020 a i přes opakované výzvy žalobkyně se dostal do prodlení. Úvěr se stal splatným dne 30. 11. 2020. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14 998 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 245 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti a to„ korunovým odkladem“ ve výši 2 970 Kč, úroku v celkové výši 2 940 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 2 793 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 30. 4. 2021, odeslaným dne 3. 5. 2021, vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. 5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, k