14 C 327/2019-103 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 16.9.2019 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 143 286,57 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území [obec], a to pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 2126 m2, na předmětném pozemku se nachází pozemní komunikace – cyklostezka, která je ve vlastnictví žalované [územní celek]. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva o užívání předmětné nemovitosti, respektive spoluvlastnického podílu, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, tedy částky 75 Kč za 1 m2 od nabyti vlastnického práva příklepem dražitele ze dne 13.9.2017. S ohledem na výměru pozemku v rozsahu 2 126 m2 představuje bezdůvodné obohacení za období od 13.9.2017 do 30.6.2020 částku 143 270,40 Kč, přičemž zohledněna je pouze polovina nároku s ohledem na velikost spoluvlastnického podílu v rozsahu ½. 3. Žalobkyně navrhla provést dokazování výpisem z katastru nemovitostí, ortofotomapou, usnesením o udělení příklepu, výzvou k vydání bezdůvodného obohacení, předžalobní výzvou, dopisy a poštovním podacím archem.. 4. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu vyhověl, dne 2.10.2019 vydal platební rozkaz a žalované město zavázal k zaplacení žalované částky včetně příslušenství a uložil mu uhradit žalobkyni náklady řízení. 5. Žalovaná obec podala dne 9.10.2019 proti platebnímu rozkazu odpor, ve kterém uvedla, že nárok není oprávněný, měla za to, že se nelze domáhat bezdůvodného obohacení v případě, kdy cyklostezka slouží veřejnému zájmu, navíc by se muselo jednat o regulované nájemné, které v roce 2017 a 2018 představovalo 20 Kč za 1 m2 a v roce 2019 22 Kč za 1 m2. Předmětná cyklostezka je občanskou vybaveností, obec k výstavbě získala stavební povolení dne 11.9.1996. Cyklostezka se nenachází na celém pozemku, výměra cyklostezky je 459 m2, obec tedy nevyužívá celý pozemek, ale jeho část v rozsahu 459 m2, navíc se jedná o tzv. stavbu cyklostezky na stavbě vodního díla – hráze, která je ve vlastnictví [právnická osoba] [právnická osoba]. Žalovaná obec má za to, že žalobkyně se domáhá žalované částky duplicitně, neboť stejného nároku bezdůvodného obohacení se domáhala i po [právnická osoba] [právnická osoba]. Žalované město se odvolávalo na ústavní nález I. ÚS 581/14 ze dne 1.7.2014, dle kterého právnímu subjektu, kterému svědčí vlastnické právo veřejného statku, nemůže vzniknout povinnost plateb z titulu bezdůvodného obohacení, neboť veřejný statek slouží k užívání neurčitého počtu osob. 6. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4.3.2020 bylo žalované město vyzváno podle § 114b odst. 1 o.s.ř., aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřilo písemně ve věci samé, tedy k žalobě, která byla připojena. 7. Usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4.3.2020 obsahující výzvu podle § 114b odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému městu doručeno dne 5.3.2020. Žalované se na výzvu vyjádřilo v 30 denní lhůtě podáním ze dne 6.3.2020 s tím, že nárok není důvodný. Město setrvalo na námitkách uplatněných v odporu. 8. Žalobkyně se k námitkám žalovaného vyjádřila podáním ze dne 19.5.2020 a uvedla, že námitky žalovaného nejsou důvodné, na straně žalobkyně je naplněna aktivní legitimace, neboť na úkor žalobkyně dochází na straně žalovaného k obohacení užíváním cyklostezky, po [právnická osoba] [právnická osoba] se žalobkyně domáhá zcela jiného nároku, a to strpění vodního díla, je naplněna rovněž pasivní legitimace účastníka, v tomto směru odkázala na ústavní nálezy, a to zejména ústavní nález sp.zn. III. ÚS 1084/15, dále ústavní nálezy sp.zn. I. ÚS 1607/11, II. ÚS 731/10 a III. ÚS 3735/11, stejně jako na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1253/2005 a 33 Odo 396/2004 s tím, že pro daný případ není použitelný ústavní nález, kterým argumentuje žalované město, tj. rozhodnutí ze dne 1.7.2014 sp.zn. I ÚS 581/14, které dopadá na zcela jiné případy. Žalobkyně k důkazům navrhla vypracování znaleckého posudku na určení výměry cyklostezky a výše obvyklého nájemného, podle žalobkyně se nejedná o případ regulovaného nájemného, neboť cyklostezka není občanskou vybaveností, ale pozemní komunikací. 9. U prvního jednání ve věci dne 20.10.2020 žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku s tím, že žaloba je důvodná, neboť vlastníkem cyklostezky je žalované město Vratimov, stavební povolení svědčilo žalovanému, cyklostezka se nachází na pozemku žalobkyně, pozemek je užíván bez právního důvodu a obohacení odpovídá obvyklému nájemnému. Podle žalobkyně cyklostezka není součástí pozemku, trvala na své aktivní legitimaci, zpochybňovala vodní hráz jako samostatný předmět práva, navrhla vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení, zda vodní hráz je stavbou či nikoli, navrhla k důkazům svědecké výpovědi původních vlastníků pozemku – [jméno] a [jméno] [příjmení]. 10. Žalovaná naopak u prvního jednání ve věci uvedla, že cyklostezka je veřejnou pozemní komunikací 4. třídy, nachází se na pozemku žalobkyně, není však samostatnou věcí, neboť je součástí pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Podle stavebně právních předpisů je sice obec stavebníkem, dle občanskoprávních předpisů je vlastníkem cyklostezky majitel pozemku-žalobkyně. Na nájemné dopadají výnosy Ministerstva financí ohledně regulovaného nájemného, cyklostezka je občanskou vybaveností ve veřejném zájmu, s ohledem na ústavní nález ze dne 1.7.2016 sp.zn. I ÚS 581/14 nemůže být nárok na vydání bezdůvodného obohacení důvodný. Cyklostezka zatěžuje max. ¼ pozemku, hráz je samostatné vodní dílo, samostatnou věcí a navíc se žalobkyně domáhá stejného nároku dvakrát. K důkazům předložilo cenové věstníky Ministerstva financí č. 01/ 2017, 01/ 2018 a 01/ 2019, [územní celek] je obcí do 25 000 obyvatel. Dále žalovaná obec předložila k důkazům geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení]. 11. U jednání ze dne 20.10.2020 byli oba účastníci poučeni ve smyslu ust. § 118a ods. 1,3 o.s.ř., aby svá tvrzení doplnili a tvrzení i námitky prokázali, přičemž byli poučeni o tom, jak mají svá tvrzení doplnit. 12. Podáním ze dne 16.11.2020 žalobkyně doplnila skutková tvrzení, uvedla, že cyklostezka je samostatnou věcí, na nájemné se nevztahuje cenová regulace, cyklostezka zatěžuje pozemek ve větším rozsahu, než tvrdí žalovaná. K důkazům navrhla místní šetření, spis stavebního úřadu, znalecký posudek za účelem stanovení obvyklého nájemného, výslech původních vlastníků a znalecký posudek na stanovení výměru obestavěného pozemku. Podáním ze dne 3.12.2020 žalobkyně opětovně doplnila skutková tvrzení, odkázala na ustálenou judikaturu, zejména usnesení Ústavního soudu ze dne 25.4.2017, sp. zn. III. ÚS 1084/15. 13. U dalšího jednání ze dne 4.2.2021 byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1, 3, aby upřesnila titul žaloby, aktivní i pasivní legitimaci účastníků. 14. Žalobkyně po poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. uvedla, že žaloba je podána z titulu bezdůvodného obohacení. Žalované město užívá cizí věc bez právního důvodu. K datu podání žaloby byla žalobkyně podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], zapsaného na [list vlastnictví]. Na předmětném pozemku se nachází pozemní komunikace – cyklostezka, která je užívána veřejností. S ohledem na aktuální judikaturu je obecní samospráva, v daném případě žalované [územní celek] povinno hradit bezdůvodné obohacení žalobkyni, jejíž majetek je užíván bez právního důvodu, a to vzhledem k tomu, že předmětná cyklostezka jako pozemní komunikace je v katastrálním území [územní celek], [územní celek] je vlastníkem této cyklostezky a cyklostezka je zanesena v pasportu místních komunikací [územní celek], z čehož je dovozována pasivní legitimace žalovaného. Podle žalobkyně se žalované město v rozhodném období obohatilo na úkor žalobkyně jakožto vlastníka pozemku. Žalobkyně nemůže řádně užívat svůj pozemek, protože pozemek je obestaven cyklostezkou. K prokázání obvyklého nájemného navrhla vypracovat znalecký posudek. 15. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 31.5.2021 byl ve věci podle § 127 odst. 1 o.s.ř. ustanoven znalec doc. Ing. [celé jméno znalkyně], PhD., znalec z oboru stavebnictví, odvětví dopravní stavby, projektování stavby a údržba pozemních komunikací, dopravní inženýrství, aby za účelem řádného posouzení žaloby vyhodnotila, zda se skutečně na pozemku ve vlastnictví žalobkyně nachází cyklostezka, jaký je stavebně technický charakter cyklostezky a zejména, v jakém rozsahu je předmětný pozemek parc. [číslo] v kat. území [obec] touto cyklostezkou obestavěn. 16. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z katastru nemovitostí, ortofotomapou, kopií katastrální mapy, usnesením o příklepu, výzvou, dopisy, předžalobní výzvou, dodejkou, výměry Ministerstva financí, stavebním povolením, geometrickým plánem, stavebními spisy [stát. instituce] [část obce] sp. zn. [sp. zn.] [číslo], kolaudační