19 C 263/2021-55 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 29 999,21 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (dále jen„ obchodní podmínky“). Právní předchůdkyně žalobkyně kladně posoudila úvěruschopnost žalované a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalovaná přijala. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč měsíčně podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu ze dne [datum] čerpala celkem částku ve výši 87 474,05 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení, když neuhradila jistinu ve výši 29 999,21 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 29 999,21 Kč, a to ode dne splatnosti 21.11.2017, nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 %, a to z čerpaného úvěru ve výši 29 999,21 Kč ode dne 23.9.2017 do dne splatnosti 21.11.2017. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy o revolvingovém úvěru má právní předchůdkyně žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, v této souvislosti pak žalobkyně požaduje zaplacení částku 250 Kč na tomto poplatku. [právnická osoba] jako původní věřitel postoupila pohledávku za žalovanou společnosti [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019, následně společnost [právnická osoba] poustoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 7.11.2020 k zaplacení dluhu, žalovaná ničeho neuhradila. 2. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení mj. také k tomu, jak vysokou částku žalovaná na svůj dluh z revolvingového úvěru, který měla čerpat ve výši celkem 87 475,05 Kč již uhradila, rovněž tak vyzval žalobkyni, aby soudu předložila označenou revolvingovou smlouvu ze dne [datum], která měla být titulem k čerpání revolvingu žalovanou, a také k jejím smluvním závazkům ve vztahu k předmětnému revolvingu. Rovněž tak vyzval žalobkyni nechť doplní tvrzení, jak právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a zkoumala před uzavřením smlouvy o úvěru dne [datum] schopnost žalovaného jako spotřebitelky daný úvěr splácet. Žalobkyně k tomuto soudu sdělila, že nemá k dispozici žádné listiny o prověřování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, rovněž tak nemá k dispozici ani konkrétní revolvingovou smlouvu z [datum]. Rovněž tak neodpověděla soudu žalobkyně na to, jakou konkrétní částku již žalovaná na svůj dluh zaplatila, a to bez ohledu na to, na jaké nároky by byly její úhrady započteny. 3. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 4. Soud proto ve věci nařídil ústní jednání. Žalobkyně pak ve svém podání sdělila soudu, že z jednání se omlouvá z důvodu procesní ekonomie navrhuje, aby věc byla projednána v její nepřítomnosti a jejímu návrhu vyhověno. V případě, že by soud dospěl k závěru, že žalobní tvrzení jsou nedostatečná, pak aby žalobkyni vyzval k doplnění těchto žalobních tvrzení. Soud pak sdělil žalobkyni (resp. právnímu zástupci žalobkyně), že účast u ústního jednání je nutná, neboť tvrzení nejsou dostatečná a zda jsou dostatečné důkazní návrhy, bude moci být posouzeno až v rámci případně doplňujících tvrzeních žalobkyně učiněných při ústním jednání. Předvolání k ústnímu jednání pak bylo doručeno straně žalující již dne [datum], přičemž až dne [datum] byla doručena soudu žádost žalobkyně, že pokud by soud neshledal postup s písemným poučením jako vhodný, že žádá o odročení uvedeného jednání, neboť žalobkyně, resp. její právní zástupce, nemůže zajistit personálně účast na jednání soudu dne [datum], aniž by však toto své tvrzení o nemožnosti personálně zajistit účast zástupce žalobkyně u jednání byla jakkoli podložena, např. předvolání k jinému ústnímu jednání nařízenému ještě před [datum], případně jinými důvody. K tomu soud podotýká, že od doručení předvolání k jednání dne [datum] měla žalobkyně dostatek časového prostoru k zajištění zástupce u jednání, když navíc byla dopředu soudem upozorněna na nedostatek v jejich tvrzeních, případně i důkazních návrhů. Soud proto neshledal důvod pro odročení jednání na straně žalobkyně za důvodný. 5. K ústnímu jednání nařízenému na [datum] se nedostavila žádná z procesních stran. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti procesních stran, když vycházel pouze z obsahu spisu a z provedených důkazů. Tím, že se žalobkyně k ústnímu jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem v průběhu ústního jednání poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.. 6. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými k důkazům žalobkyní, a to konkrétně označenými jako obchodní podmínky, seznam postupovaných pohledávek (bez data, 22 stránek), výpisy účtu, loan application info, rámcové smlouvy, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o doručování žalované, předžalobní výzva s dokladem o odeslání, z nichž v prvé řadě žalobkyně neprokázala svá tvrzení o tom, že by na ni přešla vůbec pohledávka od společnost [právnická osoba], když nejenom že nebyly předloženy smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] ze dne [datum], a mezi [anonymizováno] a žalobkyní ze dne [datum] (a ani nebyly sděleny čísla správního deníku, pod kterým by mohly být uvedené smlouvy uloženy pro potřeby u zdejšího soudu, když ani nebylo tvrzeno, že by se tak stalo), ale ze seznamu postupovaných pohledávek, který předložen k důkazům byl, vůbec nevyplynulo, že by na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou, a to pod [číslo] jak bylo uvedeno v žalobě. V předloženém seznamu postupovaných pohledávek takové číslo vůbec uvedeno není, a pokud se jedná o jméno žalované„ [celé jméno žalované]“, pak toto jméno se vyskytuje v seznamu postupovaných pohledávek 3 x, avšak nikdy ve spojením se jménem [jméno], ale ve spojení se jménem [jméno], a následně pak také ve spojení se jménem [jméno] a [jméno]. Soud tedy nevzal za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že na žalobkyni přešla pohledávka z tvrzené revolvingové smlouvy ze dne [datum]. Protože rovněž k důkazům nebyly ani předloženy listiny týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, tj. před [datum], a ani samotná listina – smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], nebylo vůbec prokázané, že by se žalovaná zavázala podle označeného titulu vůči právní předchůdkyni žalobkyně společnosti [právnická osoba] v souvislosti s předmětným úvěrem k nějakým závazkům. Rovněž tak nebylo možné pro absenci důkazu – revolvingové smlouvy dovodit závazek žalované k úhradě úroku z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, jakož i k úhradě vynaložených nákladů ve výši 250 Kč měsíčně. Z listin označených jako„ loan application info“ pak nebylo možné identifikovat a propojit žalovanou s konkrétní smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum], z čehož plyne, že žalobkyně neprokázala ani tu skutečnost, že by žalovaná v souvislosti s touto konkrétní revolvingovou smlouvou vyčerpala od právní předchůdkyně žalobkyně na revolvingový úvěr celkem částku 87 474,05 Kč. To, že čerpáno bylo soud nezpochybňuje, nicméně toto čerpání uvedené částky není propojeno s úvěrovým titulem – smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. 7. Soud byl připraven s ohledem na důkazy v řízení prováděné při jednání žalobkyni poučit k doplnění tvrzení ohledně toho, jak žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru od právních předchůdců, jak lze ztotožnit pro neexistenci smlouvy o úvěru ze dne [datum] předmětnou pohledávku za žalovanou s listinami označenými jako„ loan application info“, jakou konkrétní částku již žalovaná uhradila na žalovanou pohledávku. Žalobkyně si pak musela být vědoma, že v žalobě potřebná tvrzení obsažená nejsou, a to přinejmenším k prověřování úvěruschopnosti žalované před [datum], dále že žalobkyně nepředložila soudu listinu – smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], ze které proti žalované nároky uplatňuje, a že tedy pro nedostatek tvrz