41 C 33/2022-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 NOZ. Žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobce www.orangefinance.cz. Při registraci uvedla požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaná žalobci k prokázání totožnosti předložila elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalované v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná následně prostřednictvím své klientské sekce požádala o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve Smlouvě o úvěru. Žalobce posoudil úvěruschopnost (§ 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.) žalované výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) nebo CRIF provozovaného [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno]. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 21. 5. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaná odsouhlasila její znění, následně byla uložena v klientské sekci žalované. Ve smlouvě žalobce jako úvěrující sjednal s žalovanou jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 3.000 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 4. 6. 2021 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč. Žalobce poskytl žalované úvěr dne 21. 5. 2021 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradila. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 3.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 5. 6. 2021 do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3.000 Kč od 5. 6. 2021 do 15. 11. 2021 v celkové výši 492 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 1/2 jistiny. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou. Doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi žalobcem a žalovanou sjednáno v čl. 14 .2.1 Smlouvy o úvěru a je považováno za rovnocenné doručování v listinné podobě. Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou byl uzavřen elektronickými prostředky komunikace na dálku. Z povahy tohoto smluvního vztahu vyplývá i následná komunikace těmito prostředky. Žalobce prokazatelně odeslal žalované výzvu k plnění prostřednictvím elektronické pošty na emailovou adresu žalované uvedenou ve Smlouvě o úvěru. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Z listiny označené jako Úvěrová smlouva [číslo] soud zjistil, že dne 21. 5. 2021 uzavřel žalobce s žalovanou prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka 3.000 Kč. Výpisem z účtu žalované a kopií jejího dokladu totožnosti bylo prokázáno, že to byla žalovaná, s kým žalobce uzavřel úvěrovou smlouvu. Výpisem z účtu a výpisy z EUCB a CRIF žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Výpisem z účtu žalobce pak bylo prokázáno, že byla částka 3.000 Kč žalované skutečně poskytnuta. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nevrátila v rozporu se smluvním ujednáním. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k dobrovolné úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou spolu s úvěrovou smlouvou také prokázal žalobce svůj nárok na smluvní pokutu, která byla mezi stranami sjednána v čl. IX 1.a smlouvy ve výši 0,1% denně a byla žalobcem kapitalizována na částku 492 Kč za období od 5. 6. 2021 do 15. 11. 2021. 4. Všechny shora provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce. 5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o úvěru, na podkladě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 3.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 5. 6. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč. Jelikož svůj závazek nesplnila a nesplatila řádně to, k čemu se zavázala, vyzval žalobce po datu splatnosti žalovanou k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty a úroku z prodlení. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla prostředky komunikace na dálku platně uzavřena smlouva o úvěru. Tato smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila, dostala se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak vznikl vůči žalované též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb. Nárok na smluvní pokutu vyplývá ze smluvních ujednání a § 2048 občanského zákoníku. 9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku. 10. Náhrada nákladů řízení byla přiznána ve věci úspěšnému žalobci dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), z částky 300 Kč za 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za provedené úkony právní služby, to vše zvýšeno o 21% DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož byly splněny všechny podmínky pro jeho použití. Z úřední činnosti je soudu známo, že ve skutkově i právně obdobných věcech, uplatňuje žalobce své nároky opakovaně formou ustáleného vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, když současně byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení ve výši celkem 1.489 Kč rukám zástupkyně žalobce.