9 C 109/2022-39 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 072,13 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 70 000 Kč bezhotovostním převodem a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úroky a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby a poplatek za pojištěný uvedený v čl. II smlouvy, v pravidelných měsíčních splátkách, čemuž žalovaný nedostál a opakovaně se dostal do prodlení s placením splátek, pročež předchůdkyně žalobkyně využila svého práva ujednaného ve smlouvě a dopisem ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] úvěr zesplatnila a uplatnila v souladu se smlouvou právo na úhradu smluvní pokuty 20 % celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 40 030,25 Kč a od té doby žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 31 157,36 Kč poplatky a smluvní pokutu 2 914,77 Kč, příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku 3 713,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 224,73 Kč, úroku ve výši 24 % ročně z částky 31 157,36 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z 34 072,13 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr – Konsolidace půjček, kterou hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. Žalovaný deklaroval čistý příjem, za poslední 4 měsíce mu byla zaslána mzda a celá čistý měsíční příjem domácnosti činí 45 000 Kč, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, čímž získala částku disponibilních zdrojů. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný měl vůči předchůdkyni žalobkyně závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 582,16 Kč a z externích zdrojů vyplynulo, že žalovaný měl další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 450 Kč. Po zhodnocení předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla. Žalobkyně ještě doplnila, že žalovaný na svůj závazek uhradil celkem 104 263,48 Kč. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně znovu vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, což nesplnil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Shodně soud vyzval žalobkyni, a to usnesením ze dne [datum], které bylo jejímu zástupci doručeno dne [datum] a ani žalobkyně na něj nereagovala. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, podepsané dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (později [právnická osoba]) poskytne peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč žalovanému, a žalovaný je povinen poskytnuté prostředky jmenované bance vrátit formou měsíčních splátek v celkové výši 1 997,88 Kč, která se skládá ze splátky jistiny a úroku 1 842,88 Kč a úhrady za pojištění 155 Kč. Mezi stranami smlouvy byla dohodnutá úroková sazba 24 % ročně. 6. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem, bylo prokázáno, že [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne [datum]. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. 7. Výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 55 395,74 Kč nejpozději do [datum] s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy o úvěru – konkrétně Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (dále jen„ Smlouva“) – uzavřené dne [datum] a zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Ze Žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o konsolidaci půjček a zároveň uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 9 507 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti je 45 000 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen čestným prohlášením o výši příjmu. 9. Z vyjádření [jméno] [příjmení] [příjmení] k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že úvěruschopnost hodnotili individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi naší společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Vycházeli z údajů poskytnutých nám v Žádosti, které ověřovali. Kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. V připojené tabulce je uvedeno, že žalovaný v době podání žádosti bydlel u rodičů, měl interní splátky 1 582,16 Kč, externí splátky 450 Kč. 10. Z Čestného prohlášení o zasílání mzdy soud zjistil, že se jedná o prohlášení žalovaného, který v něm uvedl, že na jeho účet byla za poslední 4 měsíce zasálána mzda, jednalo se o částku 9 605 Kč v srpnu [rok], 9 465 Kč v září [rok], 9 507 Kč v říjnu [rok] a částku 9 507 Kč v listopadu [rok]. 11. Z Platební historie bylo prokázáno, že úvěr byl žalovaným čerpán dne [datum] ve výši 70 000 Kč. 12. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již nic nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba] (poté [právnická osoba]), žalovanému převodem finanční prostředky, konkrétně částku 70 000 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky obdržel dne [datum] a zavázal se jmenované společnosti tuto částku vrátit spolu s úrokem 24 % ročně a poplatkem za pojištění, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 997,88 Kč. Před sjednáním dohody společnost [právnická osoba] zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, žalovaný nejprve vyplnil žádost, kde uvedl příjem 9 507 Kč a příjem domácnosti v celkové výši 45 000 Kč. Uvedená banka úvěruschopnost hodnotila individuálně, přičemž si kromě dalšího ověřila příjem žalovaného z jeho čestného prohlášení, že mu na jeho účet poslední 4 měsíce přišel příjem, a to částku 9 605 Kč v srpnu [rok], 9 465 Kč v září [rok], 9 507 Kč v říjnu [rok] a částku 9 507 Kč v listopadu [rok]. Předchůdkyně žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, kdy zjistila, že žalovaný má interní splátky 1 582,16 Kč a externí splátky 450 Kč. Dále banka zjistila, že žalovaný bydlí u rodičů, má základní vzdělání a je svobodná. Následně banka přistoupila k výpočtu disponibilní částky tak, že od příjmů odečetla splátkové výdaje, a další výdaje, u nichž počítala s částkou životního minima dle nařízení vlády, částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti žalovaného vyhov