9 C 110/2022-47 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 844,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 39 844,43 Kč, který se zavázal vrátit nejpozději do [datum], což neučinil, a to ani poté, co byl k úhradě dluhu upomínán původní věřitelkou, tak zástupcem žalobkyně upomínkou odeslanou dne [datum]. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webových stránek, na základě žádosti žalovaného, který si zde zvolil parametry požadované smlouvy. Následně předchůdkyně žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválila uzavření smlouvy, zaslala žalovanému předsmluvní informace a znění smlouvy. Žalovaný následně v účtu kliknutím potvrdil, že se seznámil s předsmluvními informacemi, zněním smlouvy a zněním obchodních podmínek a na základě tohoto mu byla odeslána SMS-zpráva na telefonní číslo, které uvedl při registraci, tak aby jej v případě souhlasu mohl vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách, což žalovaný učinil. Zadáním tohoto unikátního identifikačního SMS kódu a odesláním písemně potvrdil přijetí smlouvy. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž počítala s rezervou 10 %, které se musí rovnat minimálně částce životního minima 3 410 Kč, zároveň žalovaného lustrovala v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, a došla k závěru, že nemá důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně dne [datum] zaslala částku ve výši 30 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, který označil. Žalovaný jí postupně zaslal částku celkem 29 360,51 Kč [právnická osoba] následně dne [datum] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Stejného dne zaslal zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky s upozornění, že v případě nezaplacení, bude věc po ukončení soudního řízení předána exekutorovi. Zásilka byla dána do přepravy dne [datum]. 4. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V prvé řadě je třeba uvést, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena jakákoliv smlouva, když na listině s názvem Smlouva o zápůjčce revolvingovém úvěru zcela absentuje jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž předchůdkyně žalobkyně, na smlouvě není propsán ani unikátní SMS kód, který žalovaný smlouvu potvrdil. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na označený bankovní účet v dispozici žalovaného dne [datum] částku 30 000 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání. Z uvedeného je zřejmé, že nelze jinak než uzavřít, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil přijetím plnění bez právního důvodu. Ve smyslu § 2991 o. z. má právní předchůdkyně žalobkyně nárok na vrácení toho co plnila, když stejné právo má i žalovaný, jak jest uvedeno v § 2993 větě první o. z. Jelikož žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil částku 29 360,51 Kč, představuje částka 639,49 Kč majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 639,49 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení. 5. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a zároveň byl druhým dopisem z téhož dne vyzván k vrácení dlužné částky žalobkyni. Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum]. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne [datum]. Od té doby měl žalovaný 3 dny (poskytnuto žalobkyní v předžalobní upomínce) na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do [datum]. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 639,49 Kč, a to ode dne [datum]. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 85 % ročně, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Pro výše uvedený právní závěr soudu pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta jako nedůvodná. Pouze nad rámec již uvedeného soud dodává, že i v případě, že by dospěl k závěru, že k uzavření smlouvy mezi stranami došlo, byla by žaloba v obdobném rozsahu zamítnuta, když z předložených tvrzení a důkazů rozhodně nevyplývá, že předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci, aniž by soud přistoupil ke kapitalizaci veškerého požadovaného a přiznaného příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015), je zřejmé, že větší procesní úspěch měl ve věci žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů, avšak podle spisu mu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Lhůta k plnění byla v případě výroku I. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.