9 C 111/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 521 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy [číslo] kterou se žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum]. Na podkladě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně však 300 Kč, přičemž aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum její splatnosti budou vyplývat z měsíčního výpisu z účtu, který se zavázala žalobkyně žalovanému zasílat. Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 800 Kč, který má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 10 046 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. V bodě 6.6 smlouvy je sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, které žalobkyně uplatňuje účelně ve výši 121 Kč měsíčně (100 Kč + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne [datum]. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 605 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky 14 521 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný na svůj dluh uhradil 6 930 Kč. 2. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že nahlédla do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí, a to insolvenčního a obchodního rejstříku, administrativního registru ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí a katastru nemovitostí, s tím, že u žalovaného nenašla žádný negativní záznam. Žalobkyně dále posoudila údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr, a to hrubý příjem 21 0000 Kč a na to navazující čistý příjem 17 850 Kč, náklady na obživu ve výši 1 000 Kč, přičemž výši příjmů ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalovaného lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ dostupné na [webová adresa] vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činní 10 500 Kč. Jelikož žalovaný jako výši svých nákladů uváděl částku 1 000 Kč, počítala žalobkyně právě s částkou 10 500 Kč, k této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla výši žalovaným deklarovaných výdajů od výše žalovaným deklarovaných příjmů – z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 11 280 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient s č. účtu [bankovní účet] se dohodli, že se žalobkyně zavazuje na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úvěrujícímu poplatek za čerpání a úrok. Obě strany smlouvu podepsaly elektronicky dne [datum]. 6. Ze žádosti o poskytnutí úvěru (č. l. 17), která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydli v nájmu, jeho čistý příjem činí 17 850 Kč, náklady na celkem činí 1 Kč. 7. Z potvrzení o příchozí úhradě na účet žalovaného vyplývá, že v listopadu [rok] došla na jeho účet platba 22 980 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z potvrzení vyplývá, že účet žalovaného je veden pod č. [bankovní účet]. 8. Z výpisů z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne [datum] byly ve prospěch účtu č. [bankovní účet], odeslány prostředky ve výši 5 000 Kč a dne [datum] byla na shodný účet odeslána částka 4 000 Kč. 9. Výzvou ze dne [datum] a kopií poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 19 601 Kč s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] a zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Z dalších důkazů soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již ničeho dalšího nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 11. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] se žalobkyně a žalovaný dohodli, že žalobkyně se jako úvěrující zavazuje na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky bezhotovostním převodem na jeho účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání a úrok. Dohodu obě strany podepsaly elektronicky dne [datum]. Před sjednáním dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že nahlédla do insolvenčního rejstříku, obchodního rejstříku, evidence exekucí, administrativního registru ekonomických subjektů a katastru nemovitostí, s tím, že u žalovaného nenašla žádný negativní záznam. Žalobkyně ověřila žalovaným uváděný příjem z jednoho potvrzení banky o příchozí úhradě na účet žalovaného ve výši 22 980 Kč. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalovaného bylo možné ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, přičemž z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činní 10 500 Kč. Jelikož žalovaný jako výši svých nákladů uváděl částku 1 000 Kč, počítala žalobkyně právě s částkou 10 500 Kč, k této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla výši žalovaným deklarovaných výdajů od výše žalovaným deklarovaných příjmů – z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 11 280 Kč. Žalobkyně následně žalovanému zaslala ve dvou platbách celkem částku 9 000 Kč a žalovaný jí uhradil 6 930 Kč. Výzvou ze dne [datum] zástupce žalobkyně touto vyzv