9 C 174/2022-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 20 000 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím, a to ve 14 měsíčních splátkách, čemuž žalovaná nedostála a nezaplatila ničeho, celková splatnost úvěru nastala ke dni [datum], čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení a dále se smluvním úrokem z této jistiny ve výši 15 % ročně od [datum]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně společnost [právnická osoba] a následně tato smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávku žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prověřováním podle vnitřních kritérií, a to (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, (ii) 0 zahájených exekučních řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, (v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované v hotovosti při podpisu dohody částku 20 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit za tyto finanční prostředky poplatek ve výši 16 372 Kč, z čehož vyplývá, že celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila 36 372 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč Součástí smlouvy byl i předpis splátek. 5. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně prodala pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], která ji následně prodala žalobkyni, přitom postoupení bylo žalovanému oznámeno zástupcem společnosti [právnická osoba], a to dopisem ze dne [datum]. 6. Výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ihned a zároveň žalovanou upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění těchto nároků domáhat soudní cestou. 7. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 8. Písemnou dohodou označenou jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému v hotovosti při podpisu dohody částku 20 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal jmenované společnosti vrátit částku celkem 36 372 Kč, z toho 16 372 Kč jako poplatek. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Schopnost splácet posoudila předchůdkyně žalobkyně podle vnitřních kritérií, kterými jsou: (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, (ii) 0 zahájených exekučních řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, (v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku 0 Kč. 9. [právnická osoba] následně dne [datum] prodala předmětnou pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], která ji následně prodala dle dohody ze dne [datum] žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody, a to dopisem ze dne [datum] [rok]. V předžalobní upomínce bylo navíc uvedeno, že dluh má žalovaný uhradit ihned. 10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 věty první o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. 19. Jelikož předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU). 20. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jin