9 C 175/2022-33 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 704,64 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na podkladě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úroky v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 4 796,57 Kč, čemuž žalovaný nedostál, pročež předchůdkyně žalobkyně využila svého práva ujednaného ve smlouvě a dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 36 404,64 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 799,40 Kč, smluvní poplatky ve výši 300 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 4 355,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 36 404,64 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 13,90 % p.a. z částky 36 404,64 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, kterou hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, čímž získala částku disponibilních zdrojů. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně znovu vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, což nesplnil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] podepsané dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytne peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč žalovanému, a žalovaný je povinen poskytnuté prostředky jmenované bance vrátit formou 24 měsíčních splátek v celkové výši 4 796,57 Kč. Mezi stranami smlouvy byla dohodnutá úroková sazba 13,90 % ročně. 6. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr [číslo] považuje za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 7. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem, bylo prokázáno, že [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne [datum]. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky do 7 dnů od odeslání s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Ze Žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o úvěr 100 000 Kč, který by splatil ve 24 splátkách a zároveň uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 22 759 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti je 22 759 Kč. Příjem žalovaného byl z BÚ (zjevně běžný účet). 10. Z vyjádření [jméno] [příjmení] [příjmení] k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že úvěruschopnost hodnotili individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi naší společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Vycházeli z údajů poskytnutých v Žádosti, které ověřovali. Kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. V připojené tabulce je uvedeno, že žalovaný v době podání žádosti bydlel v pronájmu a je svobodný, měl interní splátky 678,72 Kč. 11. Z platební historie soud zjistil, že [jméno] částku 100 000 Kč zaslala na účet žalovaného dne [datum] a že žalovaný na tento dluh uhradil celkem 78 749,7 Kč. 12. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již nic nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 13. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], žalovanému převodem finanční prostředky, konkrétně částku 100 000 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky obdržel dne [datum] a zavázal se jmenované společnosti tuto částku vrátit spolu s úrokem 13,90 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4 796,57 Kč. Před sjednáním dohody [právnická osoba] [právnická osoba] zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, žalovaný nejprve vyplnil žádost, kde uvedl příjem 22 759 Kč. Uvedená banka úvěruschopnost hodnotila individuálně, přičemž si kromě dalšího ověřila příjem žalovaného z jeho běžného účtu. Předchůdkyně žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, kdy zjistila, že žalovaný má interní splátky 678,72 Kč. Dále banka zjistila, že žalovaný bydlí v pronájmu a je svobodný. Následně banka přistoupila k výpočtu disponibilní částky tak, že od příjmů odečetla splátkové výdaje, a další výdaje, u nichž počítala s částkou životního minima dle nařízení vlády, částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti žalovaného vyhověno a předchůdkyně žalobkyně s ním uzavřela popsanou dohodu. Na tento svůj závazek žalovaný uhradil celkem 78 749,7 Kč [právnická osoba] následně dne [datum] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Dopis byl dán do přepravy dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum]. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku s