9 C 182/2022-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 39 747,34 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka [číslo] na podkladě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úroky v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 983,32 Kč, čemuž žalovaná nedostála, pročež předchůdkyně žalobkyně využila svého práva ujednaného ve smlouvě a dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny 38 409,09Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 2 826,05 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 338,25 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 4 571,42 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 38 409,09 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 17,20 % p.a. z částky 38 409,09 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, kterou hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, čímž získala částku disponibilních zdrojů. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně znovu vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, což nesplnila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka, podepsané dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytne peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč žalované, a žalovaná je povinna poskytnuté prostředky jmenované bance vrátit formou 72 měsíčních splátek v celkové výši 983,32 Kč (splátka 894,32 Kč a pojištění 89 Kč). Mezi stranami smlouvy byla dohodnutá úroková sazba 17,20 % ročně. 6. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že úvěr [číslo] považuje za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Toto oznámení bylo k poštovní přepravě podáno dne [datum], jak vyplývá z předloženého podacího archu). 7. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem, bylo prokázáno, že [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne [datum]. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Výzvou ze dne [datum] a kopií podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky do 7 dnů od odeslání s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] zároveň žalovanou upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že zaměstnavatel žalované potvrdil, že žalovaná dosahovala v posledních 12 měsících měla celkový čistý příjem 135 198 Kč (pozn. soudu: to je cca 11 266,5 Kč měsíčně). 10. Z vyjádření [jméno] [příjmení] [příjmení] k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že úvěruschopnost hodnotili individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi naší společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Vycházeli z údajů poskytnutých v Žádosti, které ověřovali. Kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. V připojené tabulce je uvedeno, že žalovaná v době podání žádosti bydlela u rodičů, měla druha a měla interní splátky 4 725,91 Kč. V žádosti bylo dále počítáno s tím, že příjem domácnosti činí celkem 45 000 Kč. 11. Z platební historie soud zjistil, že [jméno] částku 40 000 Kč zaslala na účet žalované dne [datum] a že žalovaná na tento dluh uhradila celkem 4 923,35 Kč. 12. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již nic nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 13. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka [číslo] ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], žalované převodem finanční prostředky, konkrétně částku 40 000 Kč. Žalovaná tyto finanční prostředky obdržel dne [datum] a zavázala se jmenované společnosti tuto částku vrátit spolu s úrokem 17,20 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 983,32 Kč (resp. splátka úvěru činila 894,32 Kč a poplatek za pojištění 89 Kč). Před sjednáním dohody [právnická osoba] [právnická osoba] zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, žalovaná předložila potvrzení zaměstnavatele o příjmu, dle kterého v posledních 12 měsících činil její průměrný čistý měsíční příjem 11 266 Kč. Uvedená banka úvěruschopnost hodnotila individuálně. Předchůdkyně žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, kdy zjistila, že žalovaná má interní splátky 4 725,91 Kč. Dále banka zjistila, že žalovaná bydlí v u rodičů a má druha či družku. Následně banka přistoupila k výpočtu disponibilní částky tak, že od příjmů odečetla splátkové výdaje, a další výdaje, u nichž počítala s částkou životního minima dle nařízení vlády, částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti žalovaného vyhověno a předchůdkyně žalobkyně s ní uzavřela popsanou dohodu. Na tento svůj závazek žalovaná uhradila celkem 4 923,35 Kč [právnická osoba] následně dne [datum] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Dopis byl dán do přepravy dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum]. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovná