9 C 57/2021-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 728 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru, na podkladě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, řádně a včas splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 495 Kč, přičemž ve smlouvě byly dále ujednány volitelné poplatky, a to 199 Kč za expres výplatu, 99 Kč za bezpečnou splátku, 49 Kč za SMS servis a dále byl v rámci druhé a osmé splátky sjednán úrok ve výši 735 Kč, žalovaný však své povinnosti nedostál a za trvání smlouvy neuhradil ničeho. Z tohoto důvodu byl žalovaný prostřednictvím e-mailu a SMS vyzván, aby dluh uhradil a byly mu v souladu se smlouvou vyúčtovány smluvní pokuty, a to ve výši 2x 500 Kč dne [datum] a dne [datum]. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním, ve které byl upozorněn na možnost zesplatnění, ale žádnou částku neuhradil a proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu a byla mu vyúčtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 1 784 Kč (10 % nesplacené jistiny a úroků). Žalobkyně, proto požaduje zaplacení částky 22 728 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 2 45Kč, úroků v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvních pokut v celkové výši 2 794 Kč. 2. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to na základě důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, tento proces posuzuje příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává klientské informace, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využívám statistická model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Pro předcházení předlužení klienta zjišťuje žalobkyně kontrolou bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, v rámci kontroly je ověřována schopnost klienta splácet další závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Vystává-li navzdory tomuto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu apod. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre byla pro žalovaného následující – je zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení má ve výši 7 000 Kč, životní minimum na jednoho dospělého a jedno dítě, ke kterému má žalovaný vyživovací povinnost, činí 3 410 Kč a dále splácí měsíční splátku jiných úvěrových závazků částkou 2 923 Kč. Pochybnosti ohledně bonity žalobkyně minimalizuje kontrolou v externích registrech, žalovaný byl lustrován v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, ze kterých nebyly zjištěny negativní poznatky. Na základě těchto zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopným úvěr splácet. 3. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z obou uvedených smluv předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – uložením u pošty, a následným vhozením do domovní schránky. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 6. Z listiny označené jako Úvěrová smlouva ze dne ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný tímto požádal žalobkyni o čerpání úvěru ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet. Jednalo se bezúčelový úvěr s tím, že výše poplatek za poskytnutí úvěru činil 495 Kč. Úvěr a poplatek měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách s tím, že celkově žalovaný zaplatí žalobkyni částku 20 640 Kč. Ve smlouvě byly sjednány další volitelné služby. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář, podle něhož byla první splátka splatná dne [datum] a poslední pak dne [datum]. 7. Z výpisu žalobkyně bylo zjištěno, že na vrub účtu žalovaného byly finanční prostředky ve výši 15 000 Kč zaslány dne [datum]. Skutečnost, že jde o účet žalovaného, vyplývá z výpisu z účtu Komerční banky, který byl žalobkyni zaslán pro ověření majitele účtu. 8. Z listiny nazvané Výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádnou splátku. 9. Z předžalobní výzvy k plnění datované dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 22 278 Kč, kterou žalovaný dluží z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum]. Dlužnou částku měl žalovaný uhradit nejpozději do 30 dnů od sepsání výzvy. Žalovaný byl ve výzvě zároveň upozorněn, že pokud pohledávku nezaplatí, bude zahájeno soudní řízení. Dle připojeného podacího archu byla výzva odeslána dne [datum]. 10. Z potvrzení o provedení dotazu do Registru sdružení SOLUS vyplývá, že žalobkyně podala dotaz do registru k osobě žalovaného, a to s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“. 11. Z listiny nazvané„ Úvěrová zpráva“ bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavírání dohody se žalobkyní aktivní jeden spotřebitelský úvěr se splátkou 2 923 Kč měsíčně s tím, že mu zbývala doplatit částka 242 532 Kč. 12. Z dalších důkazů, které žalobkyně předložila soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr, nezjistil žádné skutečnosti, které by měly vliv na zjištění skutkového stavu a jeho právní posouzení. 13. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 14. Písemnou dohodou označenou jako Úvěrová smlouva ze dne [datum] se žalobkyně a žalovaný prostřednictvím webových stránek žalobkyně dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému, který podpisem dohody o to zažádal, úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách s tím, že žalovaný žalobkyni celkem zaplatí částku 20 640 Kč. Před uzavřením dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením samotného žalované, které následně zadala do systému zjišťujícího kreditní skóre. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre byla pro žalovaného následující – je zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení má ve výši 7 000 Kč, životní minimum na jednoho dospělého a jedno dítě, ke kterému má žalovaný vyživovací povinnost, činí 3 410 Kč a dále splácí měsíční splátku jiných úvěrových závazků částkou 2 923 Kč. Žalovaného ještě lustrovala v SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. 15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s §