10 C 165/2023-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 650 Kč spolu se zákonnými úroky z částky 16 650 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 20.3.2008 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem 33 920 Kč, tj. 20 000 Kč jako samotnou půjčku a 13 920 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek, s poslední splátkou dne 26.3.2009. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, celkem zaplatil 17 270 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a 24. 8. 2018, došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Soud ve věci usnesením ze dne 7.6.2023 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 23.6.2023, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 3. Soud učinil zjištění a následně dospěl k závěru, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 20.3.2008 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to obojí v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy, a každá následující splátka vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, jaká část splátky tvoří jistinu a jaká část poplatek sjednáno nebylo, jednotlivými splátkami měl být nejprve hrazen poplatek a teprve po úhradě poplatku jistina. Žalovaný pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti [právnická osoba] převzal, svůj dluh však řádně nehradil, když bance zaplatil dosud 17 270 Kč. Následně se banka, [právnická osoba] a tato písemně dohodla se žalobkyní na tom, že jí za dohodnutou úplatu postupuje předmětnou pohledávku za žalovaným, a to se vším příslušenstvím a právy spojenými, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno bankou. 4. Podle ust. § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 20.3.2008 platně uzavřena písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013, na základě níž vznikla uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to obojí v 53 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do sedmého dne od data uzavření smlouvy. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. 8. Uvedená právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky ve výši 20 000 Kč žalovanému 20.3.2008 poskytla. Žalovaný naopak svůj závazek poskytnuté finanční prostředky a smluvený poplatek právní předchůdkyni žalobkyně hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnil a porušil, když bance zaplatil celkem 17 270 Kč, čímž dle smluvních podmínek uhradil celý poplatek ve výši 13 920 Kč a část jistiny ve výši 3 350 Kč, neboť splátky měly být nejprve započteny na úhradu poplatku a teprve po jeho úplné úhradě, na jistinu. Dosud tak dluží na jistině částku 16 650 Kč, proto soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť žalobkyně sice netvrdila a neprokázala, se kterými konkrétními splátkami se žalovaný za dobu trvání smlouvy ([číslo] – [číslo]) do prodlení dostal, žalobkyně však požadovala zákonný úrok z celkové dlužné jistiny až od 2. 7. 2015, kdy žalovaný byl zcela jistě v prodlení s celou žalovanou částkou, proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z celé dlužné jistiny, jehož výše je dána právní úpravou v době, kdy k prodlení došlo. V období splatnosti splátek výše úroku z prodlení byla upravena vl. nař. č. 163/2005 Sb. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši dle vládního nařízení 163/2005 Sb. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě vyhověno i v části příslušenství. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], přitom následně uzavřela se [právnická osoba] a tato následně se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení celé shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku) zák. č. 89/2012 Sb.) převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávky bylo též řádně dle ust. § 1882 občanského zákoníku oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně žalované. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla zcela úspěšná, proto má právo na plnou náhradu řízení ve výši 2 070,50 Kč, tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a částku 1 270,50 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 750 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2,5 žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu jednoduché předžalobní upomínky po 300 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH), kterou je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.