10 C 82/2023-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 410 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24.1.2020 Smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz, na základě které byla žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti (údaji získanými od žalovaného) poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], která měla být žalovaným splacena včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč nejpozději do 11.11.2020. Žalovaný však do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, když do podání žaloby uhradil na dluh 18 640 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně započetla na smluvní pokutu, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a částečně na jistinu. Žalobkyně proto dále požadovala kromě zaplacení částky 17 410 Kč zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětné zápůjčky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce ze dne 24.1.2020, jakož i interním výpisem žalobkyně o platbách žalovaného je v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 26.1.2020 (elektronicky podepsáno žalovaným prostřednictvím [příjmení] kódu) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku - přes webovou stránku žalobkyně www.coolcredit.cz, uzavřena dohoda, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nejprve peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným poplatkem ve výši 4 550 Kč nejpozději do 25.2.2020 Částku 20 000 Kč pak žalobkyně dne 26.1.2020 převedla na žalovaného uvedený bankovní účet č. [bankovní účet], což bylo rovněž zjištěno z výpisu z účtu, vedeného na jméno žalovaného a žalovaný zaplatil v období od 26.2.2020 do 16.5.2022 celkem 36 000 Kč, což bylo zjištěno z interního výpisu žalobkyně k předmětné smlouvě. V případě prodlení žalovaného s plněním závazků dle této smlouvy se žalovaný zavázal nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. Dopisy s daty 2.12.2020 a 26.12.2020, vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě plnění ze smlouvy o zápůjčce, žádné doklady o odeslání, případně doručení těchto upomínek žalovanému, nebyly v řízení zjištěny. Předžalobní upomínkou ze dne 28.2.2022, včetně kopie podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu. 4. S žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce z 26.1.2020 neprověřovala úvěruschopnost žalovaného, nezjišťovala jeho příjmy ani jeho výdaje a tyto ani neověřovala, a převedla na jeho účet celkem částku 20 000 Kč, žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 36 000 Kč. 5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy vůbec nezabývala. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péči, když žádným způsobem nezjišťovala ani neověřovala jeho příjmy ani výdaje, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. 9. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému celkem částku 20 000 Kč, přitom žalovaný zaplatil 36 000 Kč, tudíž se neobohatil na úkor žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.