17 C 407/2019-220 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po změně žaloby ze dne , datum, , připuštěné u jednání dne , datum, , zaplacení částky 42 677 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnancem žalované od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 v pracovním zařazení řidič. V průběhu pracovního poměru zjistil, že zaměstnavatel mu vyplácí. přesčasovou práci jen částečně a část odpracovaných hodin mu proplacena nebyla. Byl přesvědčen, že mu žalovaný za dobu trvání pracovního poměru vyplatil mzdu nižší o 41 750 Kč (v hrubém vyjádření 57 587 Kč) představující neproplacených 314 odpracovaných hodin a neproplatil náhradu za jeden den dovolené 927 Kč. K závěru o neproplacených 314 odpracovaných hodinách dospěl při porovnání odpracované doby evidované v systému Tagra, který zaznamenává parametry jízdy vozidla, s evidencí pracovní doby ze systému Echotrack používaného zaměstnavatelem a jejich porovnáním s výplatními lístky za předmětné období.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Učinil nesporným, že žalobce u žalovaného pracoval jako řidič v období od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017, avšak nesouhlasil s tvrzením žalobce o neproplacení všech odpracovaných hodin. Naopak tvrdil, že veškerá odpracovaná doba byla žalobci řádně proplacena. Poukazoval na skutečnost, že pro výpočet mzdy i rozhodování soudu je podstatná evidence odpracované doby v systému Echotrack, v němž lze monitorovat veškerou činnost řidiče, a nikoliv systém Tagra, který neslouží jako podklad pro tvorbu mezd, a to i z toho důvodu, že tento systém je závislý na zadání příslušné činnosti zaměstnancem. Žalovaný si byl vědom nutnosti proplatit žalobci náhradu za vyčerpaný jeden den dovolené, a proto mu prostřednictvím České pošty zaslal na adresu jeho bydliště částku 808 Kč, představující tuto náhradu v čistém vyjádření, avšak částka se vrátila zpět nevyzvednuta žalobcem.3. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, , mzdového výměru ze dne 13. 12. 2016 a 7. 11. 2016 a mzdového listu žalobce za rok 2016 a 2017 zjistil soud, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 a vykonával zde druh práce řidič. Základní mzda činila původně 74 Kč za hodinu a s účinností od 1. 1. 2017 85 Kč za hodinu, se sjednanou délkou pracovní doby 40 hodin týdně. Ve mzdovém listu za rok 2016, má žalobce vykázáno odpracovaných 163,25 hodin v měsíci listopadu a 178,75 hodin v měsíci prosinci, za což mu byla vyplacena v předmětném roce hrubá mzda ve výši 63 798 Kč. V roce 2017 má za dobu od 1. 1. 2017 do 30. 10. 2017 vykázáno odpracovaných 1 725,75 hodin, za což mu byla vyúčtovaná hrubá mzda v celkové výši 309 845 Kč.4. Z výzvy žalobce žalovanému k poskytnutí informací, dopisu ze dne 11. 12. 2019, přípisu ze dne 21. 11. 2019 a ze dne 28. 11. 2019 a předžalobní výzvy z 26. 11. 2019 zjistil soud, že žalobce dne 6. 11. 2019 požadoval po žalovaném úhradu neproplacených 314 odpracovaných hodin, včetně přesčasů v celkové výši 57 587 Kč a náhrady za tři dny dovolené ve výši 3 541 Kč k čemuž mu zaměstnavatel sdělil, že z důvodu nepřehlednosti použité tabulky se k předmětné částce nelze vyjádřit a dopisem z 28. 11. 2019 ekonomický ředitel žalované svoje stanovisko zopakoval s doplněním, že žalobci nebyla proplacena nevyčerpaná dovolená za jeden den, kdy náhrada v hrubé mzdě činí 1 180 Kč a ta bude prostřednictvím České pošty žalobci zaslána. Dopisem ze dne 26. 11. 2019 žalobce vyzval žalovaného písemně k úhradě hrubé mzdy ve výši 61 128 Kč do 7 dnů s tím, že pokud částka nebude uhrazena, bude se domáhat nároku u soudu.5. Z Evidence pracovní doby řidičů, týkající se žalobce za dobu od 7. 11. 2016 do 30. 10. 2017 zjistil soud, že tato evidence (označená ve spise jako příloha číslo 7) zachycuje délku pracovní doby za předmětné období. Konkrétně dobu přestávek a bezpečnostních přestávek, dobu odpočinku, odpracovanou dobu, náhrady za soboty a neděle, noční a přesčas.6. Z Evidence pracovní doby na jméno žalobce za dobu od 1. 12. 2016 do 21. 10.2017 je zjištěno, že jde o evidenci systému eEchotrack společnosti Auris. V této evidenci je uvedena odpracovaná doba pod označením FPČ, denní odpočinek, jízda, čekání, bezpečnostní přestávka, nakládka, vykládka, ostatní činnosti, ukončení stazky a servis.7. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že v době pracovního poměru žalobce pracoval jako obchodně provozní manažer a byl nadřízený dispečerům ve středisku žalované. Předtím pracoval asi 14 let na pozici dispečera. Jako obchodně provozní manažer přicházel do kontaktu s výkonem práce řidičů tak, že sledoval pomocí GPS navigace, zda řidič dodržuje stanovenou trasu cesty, zda není nějaká překážka. Na sestavování odpracované pracovní doby řidiče se nepodílel. Ví, že odpracovaná doba řidičů vychází ze systému Echotrack když některá data se do tohoto systému nepřenášejí z digitálního tachografu. Systém Echotrack vychází z digitální karty řidiče, na které je zaznamenána délka jízdy, délka odpočinku a zda auto stojí, ale nezaznamenával důvod stání, to si navolí řidič sám. Popsal, že když vstoupí řidič do auta, vloží do digitálního tachografu svou digitální kartu a zmáčkne činnost systému Echotrack, přihlásí se pod svým jménem a od té doby si zahajuje pracovní dobu. Odpracovaná doba podle systému zaznamenaného Echotrackem, který je propojen s digitální kartou řidiče a bere si data z digitálního tachografu, zahrnuje veškeré přestávky po dobu pracovní cesty až po zmáčknutí tlačítka konec pracovní cesty. Počítačový program Tagra využívá žalovaná na pevném počítači a je rovněž propojen s digitální kartou řidiče. Svědek byl přesvědčený o tom, že k rozdílu odpracované doby vykázané systém Echotrack a vykázané v programu Tagra nemohlo dojít a rovněž uvedl, že údaje ze systému Echotrack o odpracované době jsou podkladem pro odpracovanou dobu ve výplatních lístcích, to je pro mzdovou agendu.8. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je zaměstnancem žalované společnosti v pozici provozního ředitele, avšak v době, kdy byl žalobce zaměstnancem společnosti zde nepracoval. Svědek uvedl, že pro majitele žalované zpracovával vyjádření a vysvětloval informace o údajích z digitálního tachografu a z modelu GPS. Vysvětloval, že údaje z tachografu, které jsou posléze zpracovány v systému Tagra, neslouží jako podklad pro výpočet mzdy. K tomu slouží modul GPS, který zpracovává informace o činnosti řidiče v systému Echotrack. Údaje z tachografu zaznamenávají automaticky jízdu vozidla, a pokud vozidlo zastaví, je povinnosti řidiče navolit činnost, tj jiné práce, mezi něž patří nakládka a vykládka, oprava vozidel, čekaní na nakládku a podobně. Dále může navolit pracovní pohotovost nebo dobu odpočinku. Tyto údaje, které se zaznamenávají na digitální kartu řidiče, se nepoužívají pro výpočet mzdy, protože zaměstnavatel nemůže ovlivnit, jaké činnosti v době zastavení vozidla zaměstnanec navolí. Pro zpracování mzdy se používá systém Echotrack, který vychází z modulu GPS, nikoliv z údaje tachografu a tento systém rovněž zaznamenává jízdu vozidla, kdy doba jízdy by měla být stejná jako doba jízdy zaznamenaná v tachografu a zaznamenávají se zde jiné práce, které jsou již blíže specifikovány jako nakládka, vykládka, oprava vozidla, servis a podobně. Také zde si jednotlivé činnosti volí řidič na příslušném displeji. Pokud tedy řidič vozidlo zastaví, je povinen navolit svou činnost jak do tachografu, tak do GPS modulu. Zaměstnavatel tedy ani v případě zaznamenání činnosti řidiče prostřednictvím modelu GPS nemůže ovlivnit to, co zde zaměstnanec zadá. Svědek si nebyl jistý, zda zaměstnavatel může zasahovat do systému Echotrack, tedy upravovat data, které byly do systému zadány. Ze systému Echotrack se údaje přenáší do účetního systému Raven, na základě, kterého se zpracovává mzda.9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že jde o zaměstnankyni žalované společnosti, která v posledních čtyřech až pěti letech vykonává práci v pozici dispečer dopravy. Do její náplně práce patří zadávání práce řidičům, kontrola jejich práce, přebírání dodacích listů, podkladů k fakturaci. Evidence odpracované doby řidičů je evidována na tzv. elektronických stazkách, které jsou zpracovány systémem Echotrack. Tyto elektronické stazky v uvedeném systému eviduje referent dopravy, což probíhá tak, že po skončení pracovní cesty řidiče dálkové dopravy tato pracovnice zkontroluje zmiňovanou elektronickou stazku, zadá ukončení stazky a převede ji do systému Raven. V tomto systému je evidovaná odpracovaná doba a vymezení práce o sobotách, nedělích, přesčas a svátky. V této podobě se posílá evidence pracovní doby svědkyni ona jí jednou za měsíc překontroluje a poté ji předá mzdové účetní k výpočtu mzdy. Údaje o odpracované době v systému Raven tedy odpovídají evidenci pracovní doby, jak je vyznačena na výplatních páskách. Činnosti, které zadávají řidiči do systému svědkyně nekontroluje, pouze zjišťuje důvod případného delšího stání vozidla. Systém Echotrack je používán proto, že díky němu zaměstnavatel ví, co řid