40 C 101/2023-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 964,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 964,55 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 802,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 733,51 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč a částky 1 951,69 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 21. 5. 2021 s jejím právním předchůdcem - společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč a naopak se zavázal splatit tuto jistinu navýšenou o příslušenství v celkové výši 12 888 Kč do 21. 7. 2022 ve 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla poskytovatelem posuzována na základě skutečností, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, jako jsou jeho finanční situace, údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výše měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný zaplatil na svůj dluh 7 992 Kč, což odpovídá čtyřem uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 19 896 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 10 964,55 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 8 931,45 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 21.07.2022. Ode dne 22.07.2022 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. Tato pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 1. 2. 2023. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usnesením ze dne 24. 7. 2023, č. j. 40 C 101/2023-10, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o.s.ř., souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučen, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 17. 8. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Listinami označenými jako Žádost o úvěr ze dne 21. 5. 2021, Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 21. 5. 2021 a Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, je v řízení prokázáno, že společnost , právnická osoba, . jako právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 21. 5. 2021 žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku 27 888 Kč, z toho 15 000 Kč jako samotný úvěr a 12 888 Kč jako náklady spotřebitelského úvěru, jenž byly představovány součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěrového rizika a inkasního poplatku, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. Strany si přímo ve smlouvě dále sjednaly, že pokud žalovaný poruší svoji povinnost platit měsíční splátky řádně a včas, je povinen zaplatit bance smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) předmětného úvěru činila 272,44 %. Z žádosti o úvěr ze dne 21. 5. 2021 pak vyplývá, že žalovaný při uzavírání úvěrové smlouvy uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že je starobní důchodce a jeho jediným příjmem je starobní důchod ve výši 18 452 Kč měsíčně. Je rozvedený, bydlí v nájmu, nežije ve společné domácnosti s jinou osobou a nemá žádné vyživovací povinnosti. Dále uvedl, že jeho celkové měsíční náklady činí 8 188 Kč (z toho na bydlení a energie vynakládá 3 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč a na splátky jiných půjček 1 328 Kč). Žalovaný měl spolu s žádostí o úvěr věřiteli předložit tři výpisy ze svého bankovního účtu, výměr a blíže nespecifikované ústřižky (tyto listiny nebyly soudu předloženy). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem podle žalobních tvrzení 7 992 Kč, když tato částka nebyla v řízení nijak rozporována.5. Listinou označenou jako Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, listinou označenou jako Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2023, je v řízení prokázáno, že společnost , právnická osoba, . postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 3. 2. 2023 vyplývá, že žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, . cenu za postoupení pohledávek.6. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 5. 2023 a podacím archem ze dne 29. 5. 2023 bylo dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do dne 2. 6. 2023 s tím, že jde o dluh ze smlouvy č. , číslo, uzavřené mezi žalovanou a , právnická osoba, . Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.7. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta peněžitá částka ve výši 15 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodle