10 C 186/2024-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 532,67 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, (dále i jen banka) dne 7.1.2023, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému zhodnocením informací získaných od žalovaného, možnost opakovaně čerpat bezúčelový úvěr až do výše limitu 15 000 Kč, a to bezhotovostně, a žalovaný se zavázal splácet vyčerpané prostředky společně s poplatky a úroky, a to v minimálních měsíčních splátkách. Žalovaný celkem vyčerpal opakovaně částku 46 700,36 Kč, celkem uhradil 41 819,07 Kč, přičemž jeho platby byly započteny rovněž na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě. Žalovaný řádně nesplácel, proto byl úvěr ke dni 14.8.2023 zesplatněn. Žalobkyně po žalovaném požaduje vrácení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatků ve výši 900 Kč a sjednané úroky včetně zákonných úroků z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 29.1.2024 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usneseními ze dne 30.8.2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 12.9.2024, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.4. Listinou označenou jako Osobní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s datem 7.1.2023 včetně listiny nazvané Standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud v řízení za prokázáno, že se v těchto listinách jsou upraveny podmínky pro poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 15 000 Kč včetně úpravy úroků, splácení, listiny jsou bez podpisu stran. Z potvrzení ČSOB bylo dále zjištěno, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, odešla na účet č. , č. účtu, dne 7.1.2023 částka 15 000 Kč, dne 19.2.2023 částka 15 000 Kč, dne 24.2.2023 částka 15 000 Kč, dne 13.3.2023 částka 710,16 Kč, dne 14.3.2023 částka 635,70 Kč a dne 14.4.2023 částka 354,06 Kč, přičemž se jedná o účet, který byl uveden v informacích o spotřebitelském úvěru, kdy údaje k žádající osobě, tedy k žalovanému, byly ověřeny zaslaným občanským průkazem, včetně fotografie žalovaného. Přehledem splátek bylo dále zjištěno, že žalovaný žalobkyni celkem zaplatil 41 819,07 Kč. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 29.1.2024, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 vzal soud za prokázané, že se společnost , právnická osoba, písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 30.4.2024 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzývala žalovaného o úhradu dlužné částky.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky prokázáno nebylo, právní předchůdkyně žalobkyně převedla opakovaně na účet žalovaného částky v celkové výši 46 699,92 Kč, žalovaný zaplatil celkem 41 819,07 Kč. Úvěruschopnost žalovaného si banka neověřovala. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.6. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. S ohledem na skutečnost, že uzavření smlouva nebylo prokázáno, ale právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 46 699,92 Kč, jsou strany povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 46 699,92 Kč, přitom žalovaný zaplatil 41 819,07 Kč, žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil o částku 4 880,85 Kč, proto bylo v této části žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku z prodlení zamítl.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.