41 C 17/2024-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytu č. , hodnota, , v domě č.p. , číslo, , č.or. 58, na , adresa, , v obci , adresa, , situovaný ve 3. nadzemním podlaží, o velikosti 1+1 (dále jen „Byt“), jehož žalovaný užíval na základě Smlouvy o nájmu bytu, uzavřené mezi žalovaným a žalobcem dne 15. 10. 2021. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou s účinností od 22. 10. 2021 do 28. 2. 2022 a skončil uplynutím sjednané nájemní doby. Ke dni skončení nájemního poměru žalovaný předmětný byt nevyklidil a nepředal žalobci, přičemž jej užíval i nadále zcela bez právního důvodu, a to až do 2. 8. 2022. Za užívání bytu byl žalovaný povinen hradit žalobci pravidelně nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši stanovené Evidenčními listy pro jednotlivá období, jakož i úhrady vyplývající z ročního vyúčtování měsíčních úhrad plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu a společných prostor v domě s přihlédnutím ke skutečným nákladům vynaloženým žalobcem na úhradu těchto plnění dle vyúčtování. , právnická osoba, s Evidenčním listem platným od 1. 11. 2021 byl měsíční předpis úhrad z bytu stanoven částkou ve výši 6.940 Kč (z toho 5.450 Kč činil předpis nájemného a 1.490 Kč splátky na služby). , právnická osoba, s Evidenčním listem platným od 1. 3. 2022 byl měsíční předpis úhrad z bytu stanoven částkou ve výši 7.110 Kč (z toho 5.450 Kč činil předpis nájemného a 1.660 Kč splátky na služby). Splatnost nájemného a plnění poskytovaného v souvislosti s užíváním bytu byla sjednána v souladu s čl. III. odst. , právnická osoba, Smlouvy o nájmu bytu předem na každý měsíc, nejpozději do dvacátého dne příslušného měsíce. Ke dni 28. 2. 2022 nájemní poměr žalovanému z nájmu bytu zanikl. Ze strany žalovaného však nedošlo ke dni 28. 2. 2022 k vyklizení a následnému předání bytu žalobci a žalovaný tento byt užíval i nadále, a to od 1. 3. 2022 do 2. 8. 2022 zcela bez právního důvodu, aniž by hradil žalobci náhradu za bezesmluvní užívání bytu odpovídající ujednanému nájemnému a splátky na služby. Za užívání bytu v období od 22. 10. 2021 do 31. 12. 2021 dluží žalovaný žalobci celkem 928 Kč, která představuje neuhrazený nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za výše uvedené období, odpovídající rozdílu mezi předepsanými splátkami a skutečnými náklady ve výši 931 Kč, ponížený o úrok jistoty ve výši 3 Kč, tak jak bylo specifikováno ve vyúčtovacím letáku ze dne 14. 4. 2022. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě nedoplatku nejpozději do 31. 7. 2022, a to jak vyúčtovacím letákem, který se dostal do dispozice žalovaného dne 15. 4. 2022, tak rovněž upomínkou o zaplacení dluhu ze dne 11. 5. 2023. K datu 31. 7. 2022 se pohledávka stala splatnou, od 1. 8. 2022 je žalovaný s úhradou nedoplatku služeb v prodlení. Touto žalobou se po žalovaném žalobce domáhá rovněž zákonného úroku z prodlení dle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za bezesmluvní užívání bytu v období od 1. 1. 2022 do 2. 8. 2022 dluží žalovaný žalobci celkem 37.396 Kč, která představuje náhradu za bezesmluvní užívání bytu odpovídající ujednanému nájemnému za období od 1. 3. 2022 do 2. 8. 2022 ve výši 23.641 Kč představující - nedoplatek náhrady za užívání bytu odpovídající obvyklému nájemnému za měsíc březen 2022 ve výši 1.489 Kč, nezaplacenou náhradu za užívání bytu odpovídající obvyklému nájemnému za měsíc duben 2022 ve výši 5.450 Kč, nezaplacenou náhradu za užívání bytu odpovídající obvyklému nájemnému za měsíc květen 2022 ve výši 5.450 Kč, nezaplacenou náhradu za užívání bytu odpovídající obvyklému nájemnému za měsíc červen 2022 ve výši 5.450 Kč, nezaplacenou náhradu za užívání bytu odpovídající obvyklému nájemnému za měsíc červenec 2022 ve výši 5.450 Kč, nezaplacenou náhradu za užívání bytu odpovídající obvyklému nájemnému za měsíc srpen 2022 (poměrnou část měsíce) ve výši 352 Kč a skutečně spotřebované služby za užívání bytu za období od 1. 1. 2022 do 2. 8. 2022 ve výši 13.755 Kč. Dlužné služby jsou blíže specifikovány ve vyúčtování ze dne 14. 4. 2023. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě nedoplatku nejpozději do 31. 7. 2023, a to vyúčtovacím letákem, který se dostal do dispozice žalovaného dne 15. 4. 2023. K datu 31. 7. 2023 se pohledávka stala splatnou, od 1. 8. 2023 je žalovaný s úhradou nedoplatku služeb v prodlení. Touto žalobou se žalobce po žalovaném domáhá rovněž zákonného úroku z prodlení dle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. u celkového nedoplatku služeb a náhrady za bezesmluvní užívání bytu odpovídající ujednanému nájemnému (tj. za období od 1. 3. 2022 do 2. 8. 2022) od 1. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný dluh částečně co do výše a důvodu uznal písemně ze dne 23. 4. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dále předžalobní výzvou v intencích § 142a) o. s. ř. ze dne 18. 8. 2023. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalobci tak nezbývá nic jiného, než domáhat se úhrady dluhu soudní cestou.2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný.3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem. Výpisem z KN žalobce prokázal, že je vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č.p. 2914 na , adresa, v obci , adresa, . Nájemní smlouvou ze dne 15. 10. 2021 žalobce prokázal, že zde existoval nájemní vztah mezi ním a žalovaným k předmětnému bytu na dobu určitou do 28. 2. 2022. Protokolem o předání bytu bylo prokázáno, že žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu až do 2. 8. 2022. Výši předepsaných plateb souvisejících s užíváním bytu žalobce prokázal evidenčními listy; vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu pak žalobce prokázal výši těchto plateb. Upomínkou k zaplacení a uznáním dluhu bylo prokázáno, že žalovaný dlužnou částku dobrovolně neuhradil, přestože si byl vědom jejího důvodu i výše. Předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2023 bylo prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání, přesto dluh dobrovolně neuhradil.5. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 o.z. vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.6. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Na základě shora uvedeného dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byl žalovaný povinen platit nájemné a zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný v rozporu se shora uvedeným zákonným ustanovením a v rozporu s nájemní smlouvou nezaplatil nedoplatek za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 22. 10. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 928 Kč. Jelikož žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu v období od 1. 3. 2022 do 2. 8. 2022 a za toto užívání žalobci řádně a včas neplatil v rozporu s ustanovením § 2295 o.z., vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za období specifikované shora ve výši 37.396 Kč. Povinnost vydat toto bezdůvodného obohacení mu byla uložena rozsudkem, a to ve lhůtě 3 dnů od nabytí právní moci. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitnul žalovaný v prodlení, čímž vzniknul v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti jednotlivých předpisů do zaplacení. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 v §2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství.8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.534 Kč, 3 úkony právní s