10 C 267/2025-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 30 936 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru ze dne 28.3.2024, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – původní věřitel (, právnická osoba, , právnická osoba, .), dle které žalobkyně převedla žalovanému dne 28.3.2024 převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit do 2.4.2024. Žalovaný nezaplatil nic, proto žalobkyně požadovala vrácení poskytnuté částky včetně poplatků v celkové výši 30 936 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 3.4.2024. Na základě smluv o postoupení pohledávek s datem 7.5.2025 byla předmětná pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně tato společnost tuto pohledávku postoupila na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22.9.2025 bylo žalovanému uloženo, aby se ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo doručeno žalovanému, žalovaný se však ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil a na uvedené usnesení soudu nijak nereagoval a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas učinila již v žalobě.4. Z potvrzení banky o provedené transakci bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 28.3.2024 převedena částka v celkové výši 27 500 Kč společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . Listina nazvaná Smlouva o spotřebitelském úvěru s datem 28.3.2024 byla podepsána za věřitele a za žalovaného je na místě podpisu uveden elektronický kód bez dalšího ověřování. Ze smluv o postoupení pohledávek z 7.5.2025 bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla převedena ze společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, . a následně tato společnost převedla pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem s datem 7.6.2025 a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru z úvěrové smlouvy ve lhůtě do 3 dnů.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho účet částku ve výši 27 500 Kč, a to bez jakéhokoliv zjišťování a prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný tuto částku nevrátil, smlouvu řádně nepodepsal.6. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy, avšak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku 27 500 Kč, dospěl k závěru, že smlouva mezi stranami nebyla uzavřena a je nutné vypořádání stran v režimu bezdůvodného obohacení.7. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 27 500 Kč, přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 27 500 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit částku 27 500 Kč. V této části tedy bylo žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku z prodlení zamítl.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná vzhledem k neúspěchu i v části příslušenství v 70 %, neúspěch žalobkyně je představován 30 %, proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Od úspěchu žalobkyně je však nutno odečíst úspěch žalovaného, žalobkyně má tedy právo na 40 % účelně vynaložených nákladů řízení.10. Při 100 % úspěchu tyto náklady představují celkovou částku 4 142 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 238 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 2 904 Kč (tj. za 3 úkony právní pomoci po 700 Kč – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva dle § 7 bod 3 vyhl. 177/1996 Sb. – úkony po 1.1.2025, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše včetně 21 % DPH. 40 % nákladů představuje 1 657 Kč.