20 C 46/2025-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 222,49 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, eventuelně bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, distančním způsobem na adrese www., právnická osoba, .cz (dále jen „Smlouva“), na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 66 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, .Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP, případně z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 33 510 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet dne , datum, v částce 8 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 54,90 Kč, služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 18 092,59 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 7999,97 Kč, Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 158,91 Kč, Smluvní úrok: 9713,81 Kč, Poplatek za službu „Klidné spaní“: 54,90 Kč, Poplatek za službu „Presto“: 165 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 129,90 Kč za prodlení žalovaného se splácením splátky splatné dne , datum, . Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .V podání ze dne , datum, žalobkyně doplnila, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho.2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.3. Soud provedl dokazovaní následujícími listinami: smlouva o úvěru ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky, předpis denních splátek, metodika pro posouzení úvěruschopnosti, údaje o poskytovateli, bankID výpis, údaje o příjmech žalovaného, výpis o posouzení úvěruschopnosti, potvrzení o platbě ze dne , datum, , oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , Předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, vč. dokladu o odeslání (, datum, ), sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, . Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr až do limitu ve výši 66 400 Kč, oproti povinnosti žalovaného úvěr splatit spolu s denním úrokem ve výši 1,016 %. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, , RPSN činilo 2 011,65 %. Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na jeho účet částku ve výši 8 000 Kč. Emailem ze dne , datum, žalobkyně smlouvu o úvěru vypověděla z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek – prodlení žalovaného s úhradou splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Žalovaný úhradu dluhu neprovedl ani poté, co mu byla dne , datum, odeslána předžalobní upomínka. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného.4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.6. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout určitou částku úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. V řízení bylo prokázáno, že v úvěrové smlouvě ze dne , datum, si účastníci dohodli úrok ve výši 1,016 % denně. Úrok ve výši 370,04 % ročně je dle názoru soudu odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující mnohonásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Sjednaná RPSN činila 2 011,65 %, přičemž průměrná výše úroku dle ARAD činila v květnu 2024 8,86 % ročně. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, ke které soud přihlíží podle ust. § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Jelikož ujednání o úrocích není možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy, považuje soud z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích za absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru.11. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku má žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo na vrácení toho, co plnila, tedy vrácení poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, a to dle ust. § 2993 občanského zákoníku bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 8 000 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v předžalobní výzvě ze dne , datum, ). Žalobkyně v této výzvě požadovala splnění dluhu do tří dnů, tj. do , datum, . Splatnost nároku z bezdůvodného obohacení tak nastala , datum, . Následujícího dne tj. , datum, se žalovaný dostal do prodlení.12. Nárok žalobkyně na další plnění (poplatky, kapitalizovaný úrok, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuta) nemá oporu v provedeném dokazování. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, ulož