Okresní soud ve Frýdku-Místku 15 C 118/2025-62 – Bezdůvodné obohacení

Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.12.2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v , adresa, , oddíl , název, , vložka , číslo, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v , adresa, , oddíl , název, , vložka , číslo, , jako postupníkem a novým věřitelem.2. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající.3. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 17.12.2024 smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 13 000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 22 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 19.2.2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru4. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 844 Kč.5. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 26 844 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč a ze smluvního úroku 4 844 Kč nejpozději splatných dne 19.2.2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru.6. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , internetová adresa, , na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsahem souhlasil. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru.7. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 17.12.2024 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen.8. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. Upomínka byla právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 19.7.2025. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného Fio banka a.s., zda byla v měsíci prosinci roku 2024 provedena výše uvedená platba na bankovní účet č. , č. účtu, a zda je tento účet bankovním účet žalovaného nebo měl žalovaný k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta shora uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že si vzal opakovaně několik úvěrů od společnosti, které řádně splatil, v roce 2024 se však rozvedl, měl problém s hazardem a tím vznikly jeho dluhy. Splácí hypotéku 1 250 000 Kč, tři úvěry u Monety (zůstatek 250 000 Kč), 2x nebankovní úvěr (zůstatek 52 000 Kč), , právnická osoba, 29 000 Kč. Daný úvěr mu byl nabídnut, jelikož ho vždy doplatil, společnosti přeplatil desetitisíce korun. Byl přesvědčen, že úvěr od společnosti , právnická osoba, taky splácí, měl v tom úplný chaos měsíčně posílat peníze tolika společnostem. Je schopen splácet měsíčně max. 1 000 Kč, jeho měsíční příjem je cca 32 000 Kč, splácí hypotéku a alimenty na dvě děti.10. Soud výzvou ze dne 11.3.2026 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 30.4.2026. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval, jeho souhlas s projednáním a rozhodnutím bez nařízení jednání tedy soud předpokládá.11. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní, a to Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.12.2024 spolu se seznamem postupovaných pohledávek, kde pod č. j. 4409120 je uveden žalovaný, označen r.č., číslo, , č. smlouvy , číslo, , částečným výpisem z účtu o provedené platbě 13 000 Kč, Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne 17.12.2024 – poukázáno 13 000 Kč, a ze dne 23.12.2024 – poukázáno 9 000 Kč, dodatkem č. 1, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12.12.2024, výzvou před podání žaloby ze dne 19.2.2025, a z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, poukázala celkovou částku 22 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 167,89 % ročně, RPSN 1 292,80 %.12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalobkyně soudu sděluje, že žalovaný na daný úvěr uhradil dne 20.6.2025 částku ve výši 1 000 Kč.13. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím, neboť tuto částku uhradil žalovaný původnímu věřiteli před podáním žaloby.14. Řízení bylo částečně zastaveno o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím podle § 96 o.s.ř. (výrok I.).15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 věta prvá uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.18. Ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné vykládat tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru musí náležitě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady dlužníkem uváděných informací o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.19. V daném případě nebylo doloženo, že by právní předchůdce žalobkyně takto postupoval a zkoumal úvěruschopnost žalovaného, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a z toho důvodu je dle závěru soudu smlouva o úvěru podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona neplatná. V souvislosti s tím možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.20. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru došlo proplacením částky ve výši 22 000 Kč k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Žalovaný byl zavázán k zaplacení dluhu nikoliv z titulu plnění ze smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 22 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, žalovaný dluží proto částku 21 000 Kč, když z poskytnuté částky uhradil dne 20.6.2025 částku 1 000 Kč.21. Ve zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, když bylo žalováno z neplatné smlouvy.22. Současně platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem.23. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností uvedl, že splácí hypotéku, 3 úvěry u banky MONETA Money Bank, 2 nebankovní úvěry a má dvě vyživovací povinnosti, to vše z čistého příjmu 32 000 Kč. Z tohoto důvodu soud povolil žalovanému dlužnou částku 21 000 Kč zaplatit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplatí některou splátku včas, může věřitel požadovat: okamžité splacení celého dluhu najednou (ust. § 1931 zákona č. 89/2012 Sb.)24. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 5/2024-160).25. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.26. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch co do částky 21 000 Kč. Neúspěch žalobkyně představuje zamítnutí žaloby co do částky 4 844 Kč a kapitalizovaného příslušenství z částky 25 844 Kč ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k 21.5.2026, což činní částku 3 874 Kč. Spolu s částkou 1 000 Kč, kdy řízení bylo zastaveno z důvodu na straně žalobkyně, pak neúspěch (spolu se zaviněním částečného zastavení řízení) žalobkyně činí částku 9 718 Kč.27. Žalobkyně měla v řízení tedy úspěch 68 %, neúspěch 32 %, přísluší jí proto právo na náhradu nákladů ve výši 36 %. Jedná se o náklady právního zastoupení advokátem ve vztahu k úkonům – předžalobní výzva, příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby, které soud přiznal podle § 14b vyhl. 177/96 Sb. v sazbě po 400 Kč ke každému úkonu, když v daném případě se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru, opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále byl přiznán režijní paušál po 100 Kč ke každému úkonu, právní zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o své registraci k platbě DPH, která byla přiznána k odměně a náhradám, tj. k částce 1 200 Kč ve výši 21 %, což činí 315 Kč, celkové náklady právního zastoupení činí částku 3 158 Kč, včetně soudního poplatku 1 343 Kč. 36 % z této částky činí 1 137 Kč. Náklady řízení jsou splatné v zákonné lhůtě tři dny od právní moci rozsudku a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám právní zástupkyně žalobkyně.28. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 26 844 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 074 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 1 343 Kč – 5 % z částky 26 850 Kč, tedy doplatek ve výši 269 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).