108 C 9/2021-42 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení v konečném znění uzavřel žalobce se žalovanou dne 31. 5. 2017 nájemní smlouvu č. 266/7/ 2017, na základě které přenechal žalované do užívání byt č. 12 situovaný v 2. patře bytového domu [adresa] blok 13 v ulici [ulice] v [obec]. Nájemní vztah trval do 30. 9. 2017. Žalovaná měla hradit nájemné nejprve ve výši 528 Kč, následně pak 847 Kč měsíčně. Žalobce tvrdil, že žalovaná mu dosud dluží na nájemném 528 Kč za červenec 2017, 847 Kč x 2 za srpen a září 2017. Dále měla žalovaná zaplatit žalobci úhradu za služby za období od 1. 6. 2017 do 30. 9. 2017 dle vyúčtování služeb v celkové výši 2.337 Kč. Žalovaná byt fakticky užívala ještě v říjnu 2017. Za tento měsíc je tak povinna žalobci zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši odpovídajícímu nájemnému 847 Kč. Žalovaná žalobci uvedené částky nezaplatila. Žalobce se tak obrátil se svým požadavkem na soud. Vedle částky 5.406 Kč (528 Kč + 847 Kč x 3 + 2.337 Kč) žádal po žalované zákonný úrok z prodlení z částky 528 Kč od 1. 8. 2017 do zaplacení, z částky 847 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení, z částky 847 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení, z částky 847 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení a z částky 2.337 Kč do 14. 10. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaná ponechala žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) z nájemní smlouvy č. 266/7/ 2017, že žalobce jako pronajímatel pronajal žalované jako nájemci byt č.12 situovaný v 2.patře bytového domu čp [číslo] blok 13 v ulici [ulice] v [obec]; nájem byl sjednán na dobu od 1. 6. 2017 do 30. 9. 2017 (čl.I.smlouvy); nájemné mělo činit 517 Kč měsíčně s tím, že žalovaná měla dále platit pronajímateli za plnění spojená s užíváním bytu, jejichž přehled, výše záloh na úhrady, výše úhrad a způsob placení byly uvedeny v Evidenčním listu; nájemné a zálohy a úhrady byly splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce (čl.II.1 smlouvy); nezaplatil-li nájemce nájemné nebo úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo zálohy na ně nebo nedoplatky podle vyúčtování záloh do pěti dnů ode dne jejich splatnosti, byl povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení a úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy (čl.II.7. smlouvy); -) dle Evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu bylo žalované od července 2017 předepsáno měsíčně nájemné 836 Kč za byt + 11,60 Kč za vybavení bytu ve vlastnictví pronajímatele + žalovaná měla platit na zálohy za služby 796 Kč měsíčně (celkem 1.643 Kč = 847 Kč + 796 Kč); dle Evidence předpisu a plateb bylo nájemné za byt za červen 2017 měsíčně 517 Kč + 11 Kč, nájemné za červenec, srpen a září vždy měsíčně 836 Kč + 11 Kč; -) z Vyúčtování služeb – rozúčtování [ulice a číslo] 206 byt č.12 za období od 1. 6. 2017 do 31. 10. 2017, že žalovaná měla doplatit za služby poskytované spolu s užíváním bytu shora částku 2.336,87 Kč (vodné stočné, úklid a společná elektřina); žalovaná podpisem potvrdila převzetí vyúčtování; -) dle hlášenky volného bytu měl být ukončen předpis úhrad za uvedený byt žalované k 31. 10. 2017; -) žalovaná byla vyzvána Technickými službami města Most a.s. (dle čl.I nájemní smlouvy šlo o správce domu, v němž se byt nacházel) k zaplacení částky 6.253 Kč za užívání bytu č.12 (nedoplatky nájemného za červen až říjen 2017 + nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2017) do 31. 10. 2020, výzvou ze dne 9. 10. 2020. 3. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že žalovaná byla v době od 1. 6. 2017 do 30. 9. 2017 nájemcem bytu shora na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 5. 2017 (§ 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále o.z.). Za užívání bytu měla platit žalobci sjednané nájemné a zálohy za služby (§ 2246 a násl. o.z.). Z výsledků provedeného dokazování vyplynulo, že tak žalovaná v rozsahu nájemného za 3 měsíce neučinila (červenec 2017 – 528 Kč, srpen a září 2017 2 x 847 Kč). Dále z důkazů vyplynulo, že žalovaná byla povinna uhradit dle vyúčtování služeb za dobu nájmu částku 2.337 Kč. Ani tu žalobci nezaplatila, stejně jako částku 847 Kč za užívání bytu za říjen 2017. Dle důkazů žalovaná uvedený byt užívala ještě v tomto měsíci, přestože nájem bytu skončil k 30. 9. 2017. Pak je povinna za říjen 2017 zaplatit žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného 847 Kč (§ 2295 o.z.). Žalobce se tak zaplacení uvedených částek domáhal důvodně, a soud tak v rozsahu částky 5.406 Kč žalobě vyhověl. 4. Žalovaná nájemné, úhradu za služby dle vyúčtování a náhradu za užívání bytu za říjen 2017 řádně neuhradila, a dostala se tak s plněním do prodlení (§ 1970 o.z.). Je tak povinna žalobci zaplatit úrok z prodlení ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. V případě dlužného nájemného však její prodlení začalo ne od 1. dne měsíce následujícího, ale až od 6. dne měsíce následujícího po měsíci, za který mělo být nájemné hrazeno (viz čl.II.1, čl.II.7.nájemní smlouvy). Proto byl požadavek žalobce na úrok z prodlení z nájemného 528 Kč za dobu od 1. 8. 2017 do 5. 8. 2017, z částky 847 Kč za dobu od 1. 9. 2017 do 5. 9. 2017 a z částky 847 Kč od 1. 10. 2017 do 5. 10. 2017 zamítnut jako nedůvodný. 5. Žalobce byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné výši. Soud mu tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142a odst. 1, § 142 odst. 3 občanského soudního řádu). Ty představovaly náklady vynaložené žalobcem na úhradu soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, a dále pak náklady jeho právního zastoupení, jejichž výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 1.500 Kč (§ 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. a,d cit. vyhlášky za převzetí zastoupení, jedno písemné podání – žaloba), 2 x 300 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky), a částka 756 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem žalobci na náhradě nákladů řízení náleží 5.356 Kč. 6. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu) Náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).