11 C 212/2021-25 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 3.048 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že žalovaná dne 4. 5. 2021 cestovala v Praze tramvají - linkou 5 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Na základě výše uvedeného proto žalobkyně požaduje jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za porušení Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. Dále žalovaná dne 5. 5. 2021 cestovala v Praze tramvají - linkou 5 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Na základě výše uvedeného proto žalobkyně požaduje jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za porušení Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. 2. Žalovaná zůstala v tomto sporu zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila. 3. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, tak jak to připouští § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z předložených listin soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vyplývá, že žalovaná dne 4. 5. 2021 v 16:43 hod. cestovala tramvají linkou 5 hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Na základě porušení těchto svých povinností je žalovaná povinna zaplatit jednak jízdné, které činí podle platného tarifu 24 Kč a jednak přirážku k jízdnému, která činí podle smluvních přepravních podmínek 1.500 Kč. 6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vyplývá, že žalovaná dne 5. 5. 2021 v 15:53 hod. cestovala tramvají linkou 5 hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Na základě porušení těchto svých povinností je žalovaná povinna zaplatit jednak jízdné, které činí podle platného tarifu 24 Kč a jednak přirážku k jízdnému, která činí podle smluvních přepravních podmínek 1.500 Kč. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 7. 2021, že zástupce žalobkyně kvalifikovaně vyzýval žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3.411 Kč. 8. Ze Smluvních přepravních podmínek (článek 8 bod 4.) a Tarifu Pražské integrované dopravy, že se výše přirážky k jízdnému bez platného jízdního dokladu stanovuje na 1.500 Kč (článek XIII. bod 7.). 9. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné za přepravu do místa určení. 10. Dle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na jeho straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč; přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.000 Kč. Soud rovněž aplikoval § 7 a § 15 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. 11. Z podané žaloby je patrné, že žalobkyně a žalovaná v obou uvedených případech uzavřely smlouvu o přepravě, na základě níž byla žalovaná povinna zaplatit jízdné, což však neučinila. Žalovaná tvrzení žalobkyně nezpochybňovala, proto soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k procesnímu postoji žalované, která se žalobě nijak nebránila. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1.489 Kč. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), což je odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d), § 14b odst. 1 bod 1., advokátního tarifu) za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátovi byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána náhrada 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Žalovaná je povinna plnit v pariční lhůtě, tedy v obvyklé lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.