18 C 36/2018-227 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit článek„ Konec [anonymizováno] motokrosu?“ z webových stránek [webová adresa] a uveřejnit omluvu na webových stránkách [webová adresa], [webová adresa] a v [anonymizováno] zpravodaji. Žalobce také žádal, aby mu žalovaný zaplatil na náhradě nemajetkové újmy částku 300.000 Kč. Žalobu odůvodnil žalobce tak, že žalovaný sám dne 28.04.2016 publikoval na webových stránkách Automotoklubu [obec] [webová adresa]) článek„ Konec [anonymizováno] motokrosu“. V tomto článku hrubě poškodil jméno a pověst žalobce, a to veřejně před širokou veřejností. Dále byl stejný obsahově totožný článek zveřejněn v [anonymizováno] zpravodaji [číslo] 2016 s počtem výtisků cca [číslo] ks, který byl distribuován v prvním květnovém týdnu roku 2016, na webových stránkách Autoklubu České republiky [webová adresa], facebookovém profilu [jméno] Doležala a byl šířen volně na internetu, kde se s ním seznámilo neomezené množství široké veřejnosti. Citovaná tvrzení žalovaného, která byla publikována jak na internetu, tak v lokálním tisku, žalobce v očích jeho spoluobčanů jednoznačně poškodila na cti a vážnosti. Došlo dále po zveřejnění článků žalovaného k dalším nepříjemnostem, které nakonec vyústily v rozvod manželství žalobce, ukončení jeho podnikání a následnému opuštění [územní celek] po téměř padesáti letech, kdy zde žalobce žil a pracoval a proto požaduje zadostiučinění požadované ve formě omluvy a dále i ve formě finanční částky ve výši Kč 300.000 Kč. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalovaný uvedl, že skutečnost, že byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití ještě neznamená, že zasáhl do práv žalobce chráněných ustanovením § 81 a násl. obč. zák. Žalovaný napsal článek„ Konec [anonymizováno] motokrosu?“ jménem právnické osoby – spolku Automotoklubu [obec], z.s. V této souvislosti odkázal žalovaný na § 167 obč. zák., dle kterého„ Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.“ Vyhotovení článku„ Konec [anonymizováno] motokrosu?“ bylo odsouhlaseno na schůzi členů výboru výše uvedeného spolku a žalovaný byl k jeho sepsání a následné publikaci pouze pověřen. Občanskoprávní odpovědnost tak nese právě Automotoklub [obec], z.s. Jedině tento je v daném sporu pasivně věcně legitimován. V souvislosti s výše uvedeným odkázal žalovaný i na skutečnost, že byl pod článkem podepsán jako místopředseda spolku. Žalovaný zpochybnil tvrzení žalobce o negativních následcích zveřejnění předmětného článku a dále uvedl, že žalobce nenabídl soudu žádné důkazy, které by prokazovaly jeho újmu na osobnostních právech. Žalovaný dodal, že na stránky, kde byl článek publikován, nemá žalovaný přístup [webová adresa] a [webová adresa]), stejně tak není vydavatelem [anonymizováno] zpravodaje, samotná omluva pak není dostatečně určitá a v omluvě by vůbec nemělo být zmiňováno jméno pana [jméno] [příjmení], když tento nikdy nebyl účastníkem řízení. Není rovněž možno požadovat, aby se žalovaný podepisoval pod omluvu jako předseda Automotoklub [obec], z.s, když je žalován jakožto fyzická osoba. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil následující zjištění: - z rozhodnutí [územní celek] ze dne 4.10.2017 č.j. 81/24036/2016-30, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití vůči žalobci tím, že publikoval jako autor na webu [webová adresa] a v [anonymizováno] zpravodaji články s názvem„ konec ledečského motokrosu?“. - z rozhodnutí Krajského úřadu Kraje [obec] ze dne 18.12.2017 č.j. KUJI 92733/2017, že odvolání žalovaného proti rozhodnutí [územní celek] uvedeného shora bylo zamítnuto a rozhodnutí potvrzeno. - z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.4.2020 č.j. 43 A 2/2018-81, že žaloba žalovaného proti rozhodnutí správního orgánu uvedeného shora byla zamítnuta. - z článku„ Konec [anonymizováno] motokrosu“ ?, že tento byl publikován v [anonymizováno] zpravodaji, na webu [webová adresa] a [webová adresa], pod články je uvedeno„ [celé jméno žalovaného], místopředseda [příjmení] [příjmení]“, v článcích jsou užívány výrazy první osoby množného čísla jako např.„ nemáme jistotu, nemůžeme, nejsme hazardéři“. - z článku„ [příjmení] má osm statečných“, že vydával-li žalovaný své články, uváděl výrazy jednotného čísla první osoby jako např.„ mě překvapilo, nevím, neumím si představit“ a pod článkem uvedl své jméno„ [celé jméno žalovaného]“. - z daňových přiznání doložených žalobcem za zdaňovací období 2012 – 2017, že v roce 2016, (kdy byly články publikovány) dosáhl žalobce dle daňových přiznání dokonce o cca 1/3 vyšších příjmů a dokonce i o 1/3 vyšších zisků oproti roku předchozímu. V roce 2017 jeho příjmy razantně poklesly a ukončil podnikání - ze zápisu ze schůze ze dne 27.4.2016, že žalovaný byl výborem Automotoklubu [obec], z.s výslovně zmocněn k sepsání a uveřejnění předmětného článku. - z webových článků na serveru [webová adresa] a z účastnické výpovědi žalobce, že žalobce si v roce 2017 splnil svůj životní sen a zcela dobrovolně odcestoval na několikaměsíční cestu do Austrálie, v témže roce ukončil své podnikání. - z protokolu o jednání a rozsudku o rozvodu manželství žalobce sp.zn. [spisová značka], že příčinou rozvratu manželství žalobce byla zcela jiná okolnost, než předmětné články, sám žalobce v rámci rozvodového řízení o článcích vůbec nemluvil, jakožto příčinu rozvratu manželství ji vůbec neuváděl. - z účastnické výpovědi žalovaného, že v roce 2017 se žalobce rozhodl, že ukončí podnikání a odjede z [územní celek], odcestoval do Austrálie, šlo o jeho celoživotní sen, odcestoval tam 25. 2. 2017 a byl tam asi 6 měsíců. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, tak i sám žalobce považuje za důležitější pro rozvod věci osobní, které s manželkou měli mezi sebou, než předmětné články. Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 odst. 1 věta prvá, odst. 2 zák. č. 89/2013 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.). Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82 odst. 2 o.z.). Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy (§ 2951 odst. 2 o.z.). Podle § 167 o.z. právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. Podle § 2914 o.z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Na žalobci bylo prokázat neoprávněný zásah žalovaného, porušení či ohrožení osobnosti fyzické osoby a příčinnou souvislost mezi tím, (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2691/2007 publikované na [webová adresa], stejné jako další níže uvedená rozhodnutí). To se mu dle soudu však nepodařilo. Předně se soud ztotožňuje se zcela přiléhavou argumentací žalovaného, že žalovaný není v daném sporu pasivně věcně legitimován. Skutečnost, že byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití ještě neznamená, že zasáhl do práv žalobce chráněných ustanoveními práva soukromého, konkrétně § 81 a násl. o.z. V dané věci je třeba rozlišovat odpovědnost veřejnoprávní dle předpisů práva správního, tak jak postupoval správní orgán I. i II. stupně a následně i správní soud a dále odpovědnost soukromoprávní upravenou předpisy práva soukromého. Obdobně hovoří i např. i usnesení Nejvyššího soudu z 3. 5. 2017 sp. zn. 25 Cdo 796/2017, které je na danou věc analogicky aplikovatelné. Odsouzení jednatele právnické osoby v trestním řízení nemá vliv na posouzení jeho pasivní věcné legitimace v občanskoprávním řízení o náhradu škody. Jednání jednatele společnosti (nejde-li o tzv. exces, jak bude rozebráno níže) je jednáním společnosti, podle § 420 odst. 2 obč. zák. jednatel společnosti za škodu takto způsobenou neodpovídá, účinky a důsledky tohoto jednání se přičítají společnosti. Vyjdeme-li z prokázaných skutkových okolností, že vyhotovení předmětného článku bylo odsouhlaseno na schůzi členů výboru spolku Automotoklubu [obec], z.s. a žalovaný byl k jeho sepsání a následné publikaci pouze pověřen, dále, že žalovaný byl pod článkem podepsán jako místopředseda spolku a z užitých výrazů množného čísla v článku (např.„ nemáme jistotu, nemůže, oznámíme“ – podpořené komparací