11 C 2/2022-35 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 3.020 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že žalovaná ve dnech 5. 2. a 1. 4. 2020 cestovala v Jihlavě, na linkách hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], (dále jen„ předchůdkyně“), přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázala platnými jízdními doklady. Na základě této skutečnosti žalobkyně požaduje zaplatit jízdné ve výši 2 x po 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x po 1.500 Kč za porušení Smluvních přepravních podmínek pro autobusovou a trolejbusovou dopravu osob v Jihlavě. 2. Žalovaná zůstala v tomto sporu zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila. 3. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, tak jak to připouští § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z předložených listin soud učinil tato skutková zjištění: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vyplývá, že žalovaná dne 1. 4. 2020 v 12:21 hod. cestovala linkou 12 hromadné dopravy provozované předchůdkyní, přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Žalované bylo uloženo zaplatit přirážku ve výši 1.500 Kč a jízdné ve výši 10 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] vyplývá, že žalovaná dne 5. 2. 2020 v 12:14 hod. cestovala linkou 7 hromadné dopravy provozované předchůdkyní, přičemž se přepravnímu kontrolorovi neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Žalované bylo uloženo zaplatit přirážku ve výši 1.500 Kč a jízdné ve výši 10 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2021, že předchůdkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna dopisem. Ze Smluvních přepravních podmínek pro autobusovou a trolejbusovou dopravu osob v Jihlavě, že se výše přirážky k jízdnému bez platného jízdního dokladu stanovuje na 1.500 Kč. Z tarifu jízdného MHD v Jihlavě [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], že cena jednotlivého základního jízdného je 10 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 9. 2021, že zástupkyně žalobkyně kvalifikovaně vyzývala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3.383,72 Kč nejpozději do 12. 10. 2021. 5. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni jízdné za přepravu do místa určení. 6. Dle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na jeho straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Soud rovněž aplikoval § 7 a § 15 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu a § 18 a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. 7. Z podaného návrhu je patrné, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o přepravě, na základě kterých byla žalovaná povinna zaplatit jízdné, což však neučinila. Žalovaná tvrzení žalobkyně nezpochybňovala, proto soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k procesnímu postoji žalované, která se žalobě nijak nebránila. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná a zároveň splnila zákonnou povinnost spočívající v zaslání předžalobní upomínky sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení (§ 142a odst. 1 o. s. ř.), přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1.489 Kč. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), což je odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d), § 14b odst. 1 bod 1., advokátního tarifu) za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátce byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Žalovaná je povinna plnit v pariční lhůtě, v obvyklé lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.