15 C 148/2022-83 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 84.189 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka v hotovosti měsíční [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému byla s odbornou péčí posouzena jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr. Postupitel dospěl k závěru, že o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet nejsou žádné důvodné pochybnosti. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 50.000 Kč. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 47.989 Kč. Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných položek: úrok se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 97.989 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činila 4.083 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka činila 4.080 Kč. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem 44.300 Kč níže uvedenými platbami: dne 20. 8. 2018 ve výši 4.200 Kč, dne 23. 11. 2018 ve výši 4.100 Kč, dne 14. 12. 2018 ve výši 4.100 Kč, dne 11. 1. 2019 ve výši 4.100 Kč, ve výši 15. 2. 2019 ve výši 4.100 Kč, dne 15. 3. 2019 ve výši 4.100 Kč, dne 12. 4. 2019 ve výši 4.100 Kč, dne 17. 5. 2019 ve výši 4.100 Kč, dne 14. 6. 2019 ve výši 4.100 Kč, dne 12. 7. 2019 ve výši 4.100 Kč, dne 13. 10. 2019 ve výši 200 Kč, ve výši 3. 2. 2020 ve výši 1.000 Kč, dne 3. 8. 2020 ve výši 1.000 Kč, dne [datum] ve výši 1.000 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 18.809,65 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na 31.190,35 Kč. Další uhrazené platby ve výši 25.490,35 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 47.989 Kč, které byly poníženy na 22.498,65 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek uplatnila právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení; tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022, a to v částce 25.000 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného ve výši 1.812,14 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek; sankčních poplatků za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek, za poplatky za upomínky ve výši 5.500 Kč (1.000 Kč za zahájení vymáhání a 15 x 300 Kč za zaslané upomínky). Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: zákaznickou kartou datovanou [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 60.000 Kč a uvedl své osobní údaje, včetně údajů o příjmech a výdajích, předložil pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], že se společnost [právnická osoba] a žalovaný dohodli na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 50.000 Kč; žalovaný se zavázal částku 50.000 Kč společně s poplatkem ve výši 47.989 Kč (zahrnující úrok 16.479 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 18.315 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 13.195 Kč) vrátit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4.083 Kč (včetně poslední splátky ve výši 4.080 Kč) splatnými ke konci splátkového období (první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy). Účastníky smlouvy byla sjednána roční úroková sazba ve výši 29 %. Bylo ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, jejichž znění bezprostředně navazuje na text smlouvy. Smluvními podmínkami bylo pro případ prodlení žalovaného stanoveno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník (žalovaný) v prodlení do maximální zákonem stanovené výše (čl. 6), a dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení – 300 Kč za upomínku s tím, že počet upomínek u sjednané doby trvání zápůjčky na 24 měsíců nemůže celkový počet upomínek překročit počet 16 (čl. 6, 6.3), poplatek 1.000 Kč za zahájení centrálního vymáhání dluhu při prodlení překročením trojnásobku první splátky (čl. 6). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž přílohou je seznam postoupených pohledávek (včetně pohledávky za žalovaným), potvrzením o provedení transakce, že se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly na postoupení pohledávky shora uvedené žalobkyni. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl dopisy ze dne 20. 10. 2019, 24. 11. 2019, 29. 12. 2019, 12. 1. 2020, 8. 3. 2020, 12. 4. 2020, 3. 5. 2020, 7. 6. 2020, 2. 9. 2020, 1. 10. 2020, 7. 1. 2021, 4. 3. 2021, 26. 4. 2021, 10. 5. 2021, [datum], 7. 7. 2021 opakovaně vyzýván k plnění dlužných splátek. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 byl žalovaný vyzván žalobkyní k okamžitému zaplacení dlužných částek. Dále byl k plnění vyzván právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 20. 5. 2022, kdy byl současně upozorněn na možné zahájení soudního řízení. 4. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 3028 odst. 1 o. z., neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Nárok žalobkyně na vrácení zápůjčky dle shora uvedené smlouvy byl tedy soudem posouzen dle § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.). 5. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 věta první o. z.). 6. Dle § 122 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Souhrn všech výše uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč (§ 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb.). 7. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně řádně plnil ze smlouvy o zápůjčce a poskytl žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal spolu s úroky (jejichž výše nebyla sjednána v rozporu s dobrými mravy – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015) a poplatky ve sjednané výši vrátit. Protože žalovaný ze smlouvy řádně neplnil (resp. plnil jen částečně), soud mu povinnost plnit žalobkyni uložil, neboť shledal na základě provedeného dokazování žalobu jako důvodnou. Současně přihlédl k tomu, že se žalovaný žalobě nebránil, nesporoval existenci dluhu ani jeho výši. Dle § 1970 o. z. soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 o. z.) a náhradu nákladů vzniklých v důsledku prodlení (§ 1724 o. z.). 8. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z. ve spojení s § 3028 odst. 1 o. z., neboť pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek