19 C 8/2022-77 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou ze dne 1.2.2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 44 100 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení od 1.2.2022 do zaplacení s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení, a vyklizení bytu [číslo] nacházející se v prvním patře budovy [adresa] na ulici [ulice], která stojí na pozemcích p č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [anonymizováno] v obci a k.ú. [obec] (dále byt). Tvrdila, že žalovaný byl dříve spolumajitelem daného bytu, kvůli exekucím však svůj spoluvlastnický podíl prodal, přičemž žalobkyně následně daný spoluvlastnický podíl koupila, a od července r. 2021 se tak stala výlučnou majitelkou daného bytu. Žalovaný tento byt nadále užívá bez jejího souhlasu, odmítá s ní uzavřít nájemní smlouvu a za užívání bytu žalobkyni ničeho nehradí. Nadto si výbor SVJ v domě stěžuje na chování žalovaného (několik dní trvající hlučné oslavy apod.). S ohledem na uvedené se žalobkyně po žalovaném domáhá úhrady bezdůvodného obohacení za užívání daného bytu v době od 1.7.2021 do 31.1.2022, kdy požaduje částku ve výši 6 300 Kč za každý měsíc odpovídající tržnímu nájemnému v místě a čase obvyklému, a vyklizení daného bytu. Předmětný byt žalobkyně potřebuje k uspokojení potřeb bydlení svého syna. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že byt neničí a na nic nemá, pobírá důchod ve výši 6 500 Kč měsíčně. Nakonec žalovaný uvedl, že s žalobou souhlasí. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že od 16.6.2021 je žalobkyně v katastru nemovitostí vedena jako výlučná vlastnice předmětného bytu s tím, že se tak stalo na základě uzavřené dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 2.6.2021 uzavřené mezi žalobkyní a p. [příjmení] a p. [příjmení], kteří byli podílovými spoluvlastníky daného bytu. Dle prohlášení ze dne 24.9.2020 založeného ve spisu zdejšího soudu sp. zn. 19 C 82/2020 na čl. 20 p. [příjmení] a p. [příjmení] v pozici kupujících spoluvlastnického podílu na předmětném bytu vůči žalovanému v pozici prodávajícího prohlásili, že mu zřizují služebnost k danému bytu v rozsahu onoho spoluvlastnického podílu. 5. Podle passportu domu, znaleckého posudku [číslo] 2020 ze dne 3.8.2020 a prohlášení vlastníka se předmětný byt nachází v prvním patře budovy - bytového, podsklepeného, typového a zděného domu [adresa] v [obec] (celkem na budova 3 nadzemní podlaží bez výtahu a nachází se v zastavěné části města na ulici [ulice]). Jedná se o byt 2+1 s kompletním sociálním zázemím (koupelna, WC) o rozloze 49 m2, který je situovaný ve zděném bytovém jádru, má ústřední vytápění s dálkovým zdrojem, je vybavený starším vybavením, v r. 1980 u něj byla provedena rekonstrukce rozvodů vody a v r. 2020 rekonstrukce rozvodů vytápění, včetně pořízení nových topných těles. K bytu náleží sklepní kóje ve společných prostorách. Bytový dům je postaven asi v r. 1954 (v letech 2020 2021 došlo k zateplení kontaktním zateplovacím systémem, rekonstrukci stoupaček, výměně krovu včetně střešní krytiny a výměně oken, vybudování balkonů u jednotlivých bytů, napojení na elektro, na veřejný vodovodní řad a hloubkovou kanalizaci), kdy je přístupný z veřejné zpevněné komunikace s parkováním možným na veřejné komunikaci. 6. Podle odborného vyjádření realitní kanceláře Ing. [jméno] [příjmení] bylo tržní nájemné za předmětný byt v době od 1.7.2021 do 31.1.2022 ve výši 9 000 Kč, a to včetně elektrické energie. Dle odborného vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba] bylo tržní nájemné v dané době za tento byt 8 673 Kč. Z odborného vyjádření [právnická osoba] [právnická osoba] poté vyplývá, že bylo tržní nájemné za předmětný byt dle jejího odhadu 8 500 Kč měsíčně. 7. Z předložených inzerátů na pronájem bytu vyplývá, že v obci [obec] se v březnu r. 2021 nabízel k pronájmu byt o velikosti 1+1 o rozloze 70 m2 za 7 000 Kč měsíčně a byt o velikosti 3+kk o rozloze 90 m2 za 8 000 Kč měsíčně. V listopadu r. 2021 a v únoru r. 2022 se byt o velikosti 4 +kk o rozloze 120 m2 nabízel k pronájmu za 18 000 Kč měsíčně a byt o velikosti 3+kk o rozloze 90 m2 za 7 500 Kč měsíčně. V blíže neuvedené době se poté byt o velikosti 3+kk o rozloze 60 m2 nabízel k pronájmu za 11 000 Kč měsíčně. 8. Z konceptu nájemní smlouvy a potvrzení o nepřevzetí nájemní smlouvy vyplývá, že žalobkyně sepsala koncept smlouvy na pronájem předmětného bytu v době od 1.10.2021 do 30.9.2022, v němž mimo jiné po žalovaném za užívání daného bytu požadovala měsíční úhradu nájemného ve výši 6 300 Kč a záloh za služby 1 600 Kč, žalovaný však odmítl tento koncept převzít. 9. Dle výzvy ze dne 12.10.2021 a příslušné dodejky žalobkyně žalovaného výzvou odeslanou žalovanému dne 13.10.2021 vyzvala k uzavření nájemní smlouvy na předmětný byt do 30.10.2021 s poučením, že jinak bude ve věci podána žaloba na vyklizení a na vydání bezdůvodného obohacení za užívání daného bytu od 1.7.2021. 10. Podle přípisu SVJ [ulice a číslo], [obec] žalovaný v mezích nutnosti udržuje v bytě pořádek s tím, že za ním chodí různé návštěvy, které bývají hlučnější až do rána, nebývá to však pravidelné. 11. Z doručenky z čl. 28 p.v. má soud za prokázané, že žaloba v této věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 11.3.2022. 12. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu účastnickými výslechy, výslechem svědka p. [příjmení], dotazem na MěÚ [obec] na sociální dávky žalovaného a dotazem a vyžádáním si spisového materiálu z Okresního soudu v Kutné Hoře co do sporu o zaplacení mezi žalovaným a p. [příjmení], jelikož se dle jeho názoru jednalo o důkazy nadbytečně, když měl za to, že je možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu na základě již provedených důkazů. Nadto soud nepřihlédl k návrhům na provedení důkazu ze dne 5.8.2022, a to přehledem plateb a nabídkami pronájmů, protože se podle něj jednalo o důkazní návrhy učiněné v rozporu s koncentrací řízení dle § 118b o.s.ř. 13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 14. Žalobkyně je od 16.6.2021 výlučnou vlastnicí předmětného bytu. Od 1.7.2021 do 31.1.2022 bylo tržní nájemné v místě a čase obvyklé za daný byt 8 500 Kč - 9 000 Kč. 15. Žalovaný předmětný byt nadále užívá, odmítá však se žalobkyní na její opakované výzvy uzavřít nájemní smlouvu a za užívání daného bytu jí ničeho nehradí. Dne 11.3.2022 byla žalovanému doručena v této věci žaloba. 16. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. 17. Dle § 1040 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 18. Ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 20. Dle § 1958 odst. 1 a 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21. Ust. § 1970 o.z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba v převážné míře důvodná. 23. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že je od června r. 2021 výlučným vlastníkem předmětného bytu, je tak ve věci aktivně legitimována, přičemž žalovaný tento byt od července r. 2021 doposud užívá, a to, aniž by mu k jeho užívání svědčil některý z právních titulů (žalovaný nemá zřízeno břemeno užívání, není vlastníkem daného bytu, nemá sjednánu smlouvu s žalobkyní, která by jej opravňovala byt užívat, ani zde není výprosa s ohledem na skutečnost, že žalobkyně s bezplatným užíváním daného bytu ze strany žalovaného nesouhlasí apod.). Žalobkyně je tak oprávněna domáhat se ochrany svého vlastnického práva k danému bytu prostřednictvím vyklizení, když žalobkyně nemůže své vlastnické právo k bytu vykonávat v plném rozsahu, jelikož jí v tom žalovaný bezprávním užíváním bytu brání. Soud proto žalobě v tomto rozsahu ve výroku I vyhověl, když žalovanému uložil povinnost daný byt vyklidit a vyklizený jej předat žalobkyni. Výkonu tohoto práva by pak soud nemohl poskytnout ochranu pouze v případě, kdy by byl v rozporu s dobrými