8 C 232/2022-40 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným (poté, co řádně ověřila jeho úvěruschopnost) za použití prostředků elektronické komunikace (prostřednictvím webové stránky [webová adresa]) dne 4. 3. 2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku 9.500 Kč (zasláním na účet). Žalovaný se zavázal tuto částku, spolu s poplatkem 3.088 Kč, žalobkyni splatit do 3. 4. 2021. Neučinil tak. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (5 x 500 Kč za písemné výzvy odeslané 10. 4. 2021, 17. 4. 2021, 24. 4. 2021, 3. 5. 2021 a 18. 5. 2021) v celkové výši 2.500 Kč, a dále na smluvní pokutu výši 2.663,50 Kč (smluvní pokuta za prodlení za dobu od 4. 4. 2021 do 21. 7. 2022 = datum vyhotovení žaloby činila 4.494 Kč = 0,10 % denně z částky 9.500 Kč) z níž žalobkyně žádá po částečné úhradě žalovaného 2.663,50 Kč (ten zaplatil 1.830 Kč). Protože uvedené částky žalovaný nezaplatil dobrovolně, obrátila se žalobkyně se svým požadavkem na soud. Žádala, aby ten uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 17.752 Kč (9.500 Kč + 3.088 Kč + 2.500 Kč + 2.663,50 Kč), to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.588 Kč (9.500 Kč + 3.088 Kč) od 4. 4. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce datované 4. 3. 2021 a z dodatku k této smlouvě z téhož data, že se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 9.500 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky odpovídající výši zápůjčky věřiteli vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.088 Kč nejpozději do 3. 4. 2021 (čl.1, 1.3., 1.4. smlouvy a 1.1., 1.2., 1.3. dodatku); částku odpovídající výši zápůjčky měla žalobkyně poukázat na bankovní účet žalovaného (čl.1); okamžikem prodlení žalovaného se splacením zápůjčky (i jakékoli její části) veškeré dosud vyúčtované poplatky přirostly k jistině zápůjčky a staly se součástí jistiny zápůjčky; v případě prodlení žalovaného s plněním jakéhokoli závazku dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a žalobkyně byla oprávněna požadovat i další účelně vynaložené náklady vzniklé jí v souvislosti s prodlením žalovaného, to dle rozpisu sazeb v sazebníku (čl.2 smlouvy) – výše nákladů činila v případě písemné (listinné) upomínky/výzvy k úhradě částku 500 Kč; -) z potvrzení o platbě vydaných [právnická osoba], že žalobkyně zaplatila dne 4. 3. 2021 částky 8.100 Kč a 1.400 Kč; -) z upomínek datovaných 10. 4. 2021, 17. 4. 2021, 24. 4. 2021, 3. 5. 2021 a 18. 5. 2021, že žalobkyně upomínala žalovaného ohledně úhrady dle smlouvy shora; předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobkyně je datována 2. 6. 2022. 3. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o.z.). Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.). 4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi účastníky (žalobkyně jako vydlužitel a žalovaný jako vypůjčitel) byla uzavřena smlouva o zápůjčce (s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele řídící se též zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), a to distančním způsobem za využití prostředků dálkové komunikace (§ 1820 a násl. obč.zák.). Na jejím základě žalobkyně zapůjčila žalovanému částku 9.500 Kč a žalovaný jí měl tuto částku vrátit spolu s poplatkem 3.088 Kč do 3. 4. 2021. Žalobkyně tvrdila a listinnými důkazy prokázala, že jí žalovaný zápůjčku se smluveným poplatkem dosud nevrátil. Ten to nijak nepopřel. Proto mu povinnost zaplatit dlužnou jistinu zápůjčky 9.500 Kč uložil soud. 5. V případě poplatku ten soud vyhodnotil jako úrok, neboť jde jednoznačně svou povahou a účelem o odměnu za poskytnutí úvěru. Nebylo možno přehlédnout, že žalobkyně byla v žalobou dotčeném smluvním vztahu v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o.z.), žalovaný pak v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný tak požíval zákonné ochrany dle § 1810 a násl o.z. A z tohoto úhlu pohledu soud ujednání smlouvy ohledně výše úroků posoudil. Z konstantní judikatury soudů (viz Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích pod sp.zn. 33 Odo 234/2005 nebo sp.zn. 26 Cdo 1587/2015) vyplývá, že nepřiměřeným (a tudíž neplatně sjednaným) úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Tentýž soud konstatoval, že s ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřeným úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů. Žádala-li žalobkyně za zápůjčku 9.500 Kč na dobu 1 měsíce úrok 3.088 Kč, šlo nepochybně o úrok mnohonásobě překračující obvyklou výši ročních úrokových sazeb v době poskytnutí zápůjčky. Soud jako obvyklou shledal roční úrokovou sazbu 30 %, což v případě částky 9.500 Kč činilo 2.850 Kč ročně, tj. 238 Kč měsíčně (2.850 Kč: 12). 6. Žalobkyni tak náleží 9.500 Kč + 238 Kč úrok + 3x 500 Kč náhrada účelně vynaložených nákladů na upomínky (zaslání 4 upomínek v jednom měsíci soud rozhodně neshledal účelně vynaloženými náklady, proto byl žalobkyni přiznán nárok na náklady 2 upomínek za prosinec a jedné upomínky za leden). Dále žalobkyni náleží nárok na smluvní pokutu 2.664 Kč, kterou žalobkyně žádala ve výši odpovídající § 122 zák.č.257/2016 Sb., dále též § 2048 a násl. o.z. 7. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 13.902 Kč, pokud žalovaný již zaplatil 1.830 Kč, činí dluh žalovaného 12.072 Kč. A v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Ohledně požadavku na zaplacení zbývajících 5.680 Kč (17.752 Kč – 12.072 Kč) byla žaloba zamítnuta. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán z částky 9.500 Kč. Požadavek na úrok z prodlení ze zbývající částky 3.088 Kč byl zamítnut – účastníky sice sjednáno, že úrok se okamžikem prodlení žalovaného se splacením jistiny stává součástí jistiny, v daném případě ale žalovaný již žalobkyni úrok 238 Kč zaplatil v rámci uhrazených 1.830 Kč (§ 1932 odst. 2 o.z.). Žalobkyni náleží úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti zápůjčky (§ 1970 o.z.), výše úroku z prodlení dle § 2 vl.nařízení č.351/2013 Sb. 8. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 68 % (požadavek na 17.751,50 Kč, přiznáno 12.072 Kč), její procesní neúspěch (a současně procesní úspěch žalovaného) pak činil 32 %. Žalobkyni náleží (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.) právo na 36 % nákladů řízení (68 % minus 32 %). Ty představovaly náklady soudního poplatku 800 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit. vyhlášky). Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů 720 Kč (36 % z 2.000 Kč). 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).