103 C 4/2023-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 809 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 16. 9. 2015 poskytla [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelému dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“) revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Zůstavitel vyčerpal ke dni úmrtí z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 70 185,26 Kč. Dopisem ze dne 27. 11. 2020 žalobkyně přihlásila svoji pohledávku za zůstavitelem do dědického řízení a navrhla, aby pohledávka byla zahrnuta do pasiv dědictví a v rámci jeho projednávání uspokojena. K datu úmrtí zůstavitele činila celková dlužná částka 19 809 Kč. Dle usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 2. 11. 2022 vyplývá, že dědické řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo skončeno a za pohledávku žalobkyně za zůstavitelem odpovídá žalovaný. Dohoda o vypořádání dědictví uzavřená mezi dědici má účinky jen mezi dědici, nikoli ve vztahu k věřiteli. Po skončení dědického řízení i přes písemné výzvy nebylo na dluh uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 2. 11. 2022 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 12. 2022, soud zjistil, že účastníky řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], narozeném [datum] a zemřelém [datum] se zanecháním závěti byli dědici ze závěti [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a [jméno] [příjmení], když oba dědici uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti činila 4 668 281,11 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti činila 33 362 Kč a čistá hodnota pozůstalosti činila 4 634 919,11 Kč. Pozůstalý syn [celé jméno žalovaného] (žalovaný) nabyl majetek v celkové hodnotě 3 614 896,55 Kč, přičemž za dluh dědictví spočívající v pohledávce žalobkyně ve výši 19 809 Kč odpovídá do výše 15 340 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 6. Podle § 1706 o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. 7. Podle § 1707 o. z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. 8. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli nabyl majetek v celkové hodnotě 3 614 896,55 Kč, přičemž celková výše dluhů činila 33 362 Kč. Na žalovaného jako jednoho z dědiců tak přešla také solidární povinnost zaplatit žalovaný dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Soud proto žalobě ohledně nároku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí vyhověl, když přihlédl též k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, důvod a výši nároku nesporoval a ani jinak se žalobě nebránil. 9. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ohledně částky 28,18 Kč, kterou žalovaný zaplatil po podání žaloby. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a řízení částečně zastavil. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, neboť řízení bylo částečně zastaveno pro chování žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a paušální náhrada 2 x 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. 12. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).