115 C 10/2023-49 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 7. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 143.839 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (žalovaná smlouvu podepsala dne [datum]), na základě které byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaná spolu s úrokem ve výši 74,83 % ročně zavázala splácet v 24 měsíčních splátkách po 8.142 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem 2021 dle splátkového kalendáře. Schopnost žalované úvěr splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází i z jiných zdrojů. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek. Žalovaná podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do data zesplatnění byla žalobkyni uhrazena dne 14. 12. 2021 částka ve výši 8.142 Kč, dne 24. 1. 2022 částka ve výši 8.142 Kč, dne 24. 2. 2022 částka ve výši 8.142 Kč, dne 6. 5. 2022 částka ve výši 8.142 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splátkami č. 6 a 7 v trvání 30 dnů, uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty 2 x 499 Kč dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru. V důsledku tohoto prodlení dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 3 x 200 Kč (prodlení se zaplacením splátky č. 5, 6, 7 v délce patnáct dnů). V důsledku prodlení žalované delším než 65 dnů došlo v souladu se smlouvou automaticky k zesplatnění celého úvěru (žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky v délce 65 dnů u splátky č. 6 splatné 17. 5. 2022). Ke dni 21. 7. 2022 došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny. Žalobkyně uplatnila dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od 23. 7. 2022 do zaplacení. Po zesplatnění úvěru byla žalobkyni uhrazena dne [datum] částka 5.000 Kč a dne [datum] částka 3.000 Kč. Žalovaná tedy dluží částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 100.306,40 Kč (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru částku ve výši 108.306,40 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 91 629,87 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 16.676,53 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 23. 7. 2022 do zaplacení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 108.306,40 Kč od 23. 7. 2022 do 14. 9. 2022 ve výši 5.848,74 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 103.306,40 Kč od 15. 9. 2022 do 15. 12. 2022 ve výši 9.504,52 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% z částky 100.306,40 Kč od 16. 12. 2022 do zaplacení, tj. celkem 41.935,41 Kč; úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 91.629,87 Kč od 23. 7. 2022 do zaplacení; úrok v nominální roční úrokové sazbě 74,83 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 16. 8. 2022) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatnila v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 11,75 % ročně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úroky v 24 měsíčních splátkách po 8.142 Kč splatných nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A smlouvy). Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 195.408 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 74,82 % ročně. Bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, resp. úrok běží i po zesplatnění úvěru, když přirůstá k původní nesplacené jistině (max. do výše 120 % celkové částky, tj. 234.489,60 Kč – část B) čl. 2, část A) smlouvy). Pro případ prodlení v trvání 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku (max. do výše 2.999 Kč za kalendářní rok) čl. 6 smlouvy; byla sjednána povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč při prodlení s každou splátkou při prodlení 15 dnů (nejpozději do zesplatnění úvěru) – čl. 6 smlouvy a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení jistiny (čl. 6 smlouvy). Smlouva o úvěru obsahuje ujednání o tom, že při prodlení kterékoli splátky o délce 65 dnů dochází automaticky k zesplatnění úvěru (čl. 6 smlouvy). Žalobkyně provedla hodnocení schopnosti žalované splácet úvěr a uzavřela, že dosahuje pravidelného čistého měsíčního příjmu ve výši 37.703 Kč; uvažovala o životním minimu žalované ve výši 3.860 Kč, výdajích 6.000 Kč na dvě děti, splátkách jiných závazků 1.500 Kč, nákladech na bydlení u rodičů 5.500 Kč. Příjmy žalované byly dle výplatních pásek a potvrzení o platbách zjištěny ve výši 16.893 Kč za červenec 2021, ve výši 34.030 Kč za srpen 2021 a ve výši 41.523 Kč za říjen 2021, tedy v průměru 30.815 Kč měsíčně. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) byl úvěr zařazen do kategorie s vyšším rizikem, kdy je úvěr výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Žalované byl úvěr ve výši 100.000 Kč poukázán na účet č. [bankovní účet] dne 16. 11. 2021. Dopisem ze dne 8. 3. 2023 byla žalovaná vyzvána k plnění; písemnost se dostala do její dispozice 9. 3. 2023. 4. Byť soud provedl mnoho dalších důkazů, ty s ohledem na uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci již nehodnotil. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 9. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst.