15 C 6/2022-66 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21.570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.570 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16.000 Kč. Podáním ze dne [datum] rozšířila své žalobní žádání o částku 9.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, neboť původním věřitelem byl žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] navýšen úvěr o dalších 9.000 Kč, který byl žalovanému vyplacen na účet dne [datum]. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 13. 9. 2022 č. j. 15 C 6/2022-54. 2. Podáním došlým soudu dne [datum] (po výzvě soudu k doplnění tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného) vzala žalobkyně zpět žalobu ohledně částky 5.570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.570 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení. Současně změnila žalobní návrh tak, že požaduje zaplacení jistiny 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.000 Kč od 2. 1. 2021 do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Usnesením ze dne 18. 11. 2022 č. j. 15 C 6/2022-58 bylo řízení ohledně požadavku žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 5.570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.570 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení zastaveno a změna žaloby připuštěna. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Na základě smluv o úvěru ze dne [datum] a [datum] uzavřených distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla žalovanému vyplacena částka 25.000 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaného mu byla dne [datum] na osobní účet připsána částka 16.000 Kč, dne [datum] částka 9.000 Kč. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 9. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného (sama navrhla, aby její nárok byl posouzen jako bezdůvodné obohacení), soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o (spotřebitelském) úvěru absolutně neplatnou. Protože bylo plněno bez právního důvodu, je žalovaný povinen vyplacenou částku 25.000 Kč jako bezdůvodné obohacení vrátit. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil, a ve zbývající části bylo řízení zastaveno (viz výše). Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována. 14. Žalobkyně měla ve věci úspěch částečný (v průběhu řízení se domáhala zaplacení částky 30.570 Kč, kterou později omezila na 25.000 Kč s příslušenstvím, tj. procesně zavinila částečné zpětvzetí žaloby), a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 82 %, žalovaný z 18 %, tedy čistý úspěch žalobkyně je 64 % Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.863 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé, rozšíření žaloby - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 1.980 Kč dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu, dále 4 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 12.898,20 Kč x 0,64, tj. 8.255 Kč. 15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.