15 C 77/2022-62 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18.720 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s její právní předchůdkyní společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 33.920 Kč (půjčka 20.000 Kč, souhrnný poplatek 13.620 Kč), a to v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Žalovaný zaplatil pouze 15.200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] S.á.r.l. došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] S.á.r.l. a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. O změně věřitele byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Žalovaný od postoupení pohledávky neuhradil ničeho. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání nedostavili, proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti. Tím se procesní strany vzdaly práva být poučeny ve smyslu § 118a o. s. ř. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku, která mu byla hotovostně předána, společně s poplatkem ve výši 13.920 Kč (celkem 33.920 Kč) vrátit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy; na smlouvu navazují smluvní podmínky, které nejsou ani jednou ze smluvních stran podepsány -) dopisem ze dne [datum] oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] se [právnická osoba] S.á.r.L. stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně příslušenství -) dopisem ze dne [datum] oznámila [právnická osoba] S.á.r.L. žalovanému, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] stala žalobkyně věřitelem z pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně příslušenství; současně byl vyzván k plnění -) dopisem ze dne 15. 2. 2022 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k plnění před podáním žaloby. 6. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce. 7. Dle § 657 obč. zák., podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). 8. Dále soud aplikoval níže uvedená ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel (§ 52 odst. 1 obč. zák.). 10. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní společnosti nebo jiné podnikatelské činnosti (§ 52 odst. 2 obč. zák.). Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání (§ 52 odst. 3 obč. zák.). 11. Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele (§ 55 odst. 1 věta první obč. zák.). 12. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.). 13. Nepřípustná jsou ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy (§ 56 odst. 3 písm. g) obč. zák.). 14. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (§ 55 odst. 2 obč. zák.). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (§ 55 odst. 3 obč. zák.). 15. Dle § 4 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení musí obdržet spotřebitel. 16. Dle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona. 17. Nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávající neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele (§ 6 zákona o spotřebitelském úvěru). 18. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem (v týdenních splátkách) vrátit. To žalovaný řádně neučinil, když uhradil toliko 15.200 Kč. Soud jej proto zavázal k vrácení nezaplacené jistiny ve výši 4.800 Kč a zákonných úroků z prodlení (§ 517 odst. 1, 2 obč. zák.). Nárok na zaplacení souhrnného poplatku však posoudil jako nedůvodný z níže uvedených důvodů. 19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že souhrnný poplatek byl sjednán, aniž by bylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem byl stanoven, tedy neobsahuje údaj požadovaný ustanovením § 4 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. Splnění této povinností nemůže být zhojeno ani odkazem na smluvní podmínky smlouvy o půjčce (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11), které mají sloužit k ujednáním vysvětlujícího či technického charakteru. 20. Proto soud uzavřel, že část smlouvy o půjčce týkající se souhrnného poplatku je neplatná (§ 55, § 56 obč. zák., § 6 zákona o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018) a žalobu ve zbývající části zamítl. 21. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z. ve spojení s § 3028 odst. 1 o. z., neboť pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvami o postoupení pohledávek za účinnosti této právní úpravy. Žalovaný je proto povinen plnit žalobkyni. 22. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů. 23. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, a proto by mu náleželo právo na nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žádné náklady mu ale nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozhodnutí uvedeno.